Každým dnem jaro rozvíjí víc a víc své květy, zahrádka láká i zarputilé jeskynní (a televizní) človíčky a snad každý zahrádkář ocení radu, jak uchránit svou budoucí úrodu před nájezdy hmyzích příživníků. Nemluvím teď o zdatných opylovačích, ale o hejnech hmyzu, kterému říkáme škůdci. Postřik zná každý, ale co to letos zkusit šetrněji ? Zpěvné ptactvo právě v době hnízdění a krmení mláďat vyhledává larvy a hmyz, ale krmítko a budka vždy nestačí...
Mám (chcete-li) jeden osvědčený tip, jak přilákat na zahrádku ptactvo nebeské, které se samo a ve svůj i náš prospěch postará o (ladnými zimami nezničené a následně přemnožené) zástupy žravého šestinohého hmyzího společenstva.
Nemáte-li v zahradě jezírko, umístěte na bezpečné místo alespoň misku s vodou a (s výjimkou mrazivých zimních dnů) brzy uvidíte parádní cvrkot... Aspoň u nás to funguje celé roky báječně, nejen na zahrádce (a to tu bydlí i kočka), ale také na balkóně bytu.
Díky vydlážděným a vyasfaltovaným plochám totiž prakticky zmizely louže a ty co jsou, rychle vyschnou nebo bývají někde uprostřed silnice. Ptáci se nemají v okolí moc kde napít, nejbližší potok má příkré dlážděné koryto nebo je nepřístupně zarostlý a tak ptáčci nemají šanci ani tady. Už řadu let jim tedy celoročně dávám na zábradlí lodžie (mezi truhlíky se zelení) kameninovou misku (původně krmítko pro králíky) a pravidelně dolévám vodu a udržuji misku v čistotě (kvůli řase se kazí voda). V létě někdy dolévám i třikrát za den, protože jak začne být teplo, ptáci se chodí do misky i koupat a to je teda představení ! Vidět paní kosici, jak si chladí bříško (s vajíčky před snůškou), cukrující hrdličky, hašteřící se vrabčáky (přístup k pítku si hlídají podle hodnosti v hierarchii hejna), namlouvající se sýkory modřinky nebo žíznivou vosu, která klidně vyžene cachtajícího se kosa a čtyři vrabčáky (v tu chvíli jdou hodnosti stranou)... to je meditace ! Někdy už chybí jen klasická sprchová árie a mýdlo v podpaží... :)
Jen pro včely (a ostatní žádoucí opylovače) je třeba ještě do misky přidat nad hladinu vyčnívající, na povrchu hrubý oblázek, aby se, drobečci, neutopili, protože po hladkých stěnách misky nemají šanci vylézt, když nožky sklouznou. Velmi přivítají vodní hladinu s bezpečným žebříkem... Zahlédnete nejspíše i samotářskou včelu zednici nebo čalounici (menší, s kulatým zadečkem bez žihadla), možná se nechá zlákat i vznešená vážka, i když je skutečná vodní hladina daleko. A chcete-li přilákat i motýly, dejte na další plochu (nádobu) drobné oblázky a praný písek a občas je jen polejte vodou, aby NEbyly potopené...
Na pítku se dá vidět hodně ptactva, krom obvyklých sýkorek, zvonků, kosů a vrabců k nám už zalétá i brhlík, pěnkava, parukářka, dokonce i kvíčala se sem-tam odváží (když zjara přilítne) mezi ostatní; ani je všechny neznám. Vzácně přilétne i poštolka a v tu chvíli jí ostatní rychle vyklidí prostor...
Venkovní balkónové truhlíky se zelení mají (krom parády) i přes zimu svůj další význam: nemám kde trvalky a stromky zimovat, tak je na podzim proložím a obložím zapíchanými větvičkami chvojí, travami, větvičkami s plody (jeřabiny, hložinky...), mahonem apod. V těch větvičkách a pod listy se pak s prvním chladnem poschovávají mouchy... a sýkorky je denně chodí vyzobávat. Jakmile vysvitne v zimě sluníčko, mouchy trochu povylezou, ale sýkory je nikdy nepřehlídnou... a tak se naučí přilétat už v zimě a příští jaro jich bude kolem vás zase trochu víc...
Tohle všechno má ale ještě jeden efekt - terapeutický: nejen že se je na co dívat (kam se hrabe televize), dokonce soused z protějšího domu jednou podotkl, že mu ten mumraj nedá dokoukat ani fotbal...
Ale nejlíp to funguje, když se svým (většinou psychicky) rozbolavělým klientům snažím vysvětlit, že můžou mít prostou radost z prostých věcí, třeba z toho, že je ptáček vyznamenal svou důvěrou a přilítnul na okno... a pak stačí pohlídnout ven.
Vždycky jsou tam, když poprosím, spolupracujou, ptáčci zpěváčci... Stačí jim pak tiše poděkovat.
Tak ... pěkné pítkové domácí kino... :))
