Energetická hygiena

Jednodenní intenzivní seminář
ENERGETICKÁ HYGIENA
v teorii a praxi

v sobotu 11. června 2011, od 8.3o do 16.oo hod.,
CENTRUM SOUZNĚNÍ, Dům č.1, Vídeňská ul. Klatovy (1.patro)

********
Seminář je určen jak pro laiky, tak pro profesionální zdravotníky, maséry, ošetřovatele a všechny pomáhající profese, týká se též všech, kdož přicházejí do styku se zákazníky a klienty.
Praktické použití osloví jistě i všechny, kdož o někoho pečují v domácnosti (nemocný, senior...), či chtějí mít prostě kolem sebe (v práci i doma) vhodně ošetřené a energeticky čistší prostředí.
Nezbytnou dovedností je energetická hygiena dnes už i pro učitele, vychovatele, psychology, poradce, politiky na všech úrovních, manažery, prodavačky, podnikatele, techniky a mnohé další profese.

Dozvíte se, jak nakládat se svou životní energií, naučíte se identifikovat energie kolem sebe, jak pracovat s energetickými a emočními stopami ostatních, s nimiž přicházíme nepřetržitě do kontaktu. Povíme si o případných důsledcích opomíjení energetické hygieny i o tom, JAK správně, dostatečně a pozitivně ošetřit sebe i svůj prostor, abychom si navzájem prospěli a neubližovali sobě ani druhým...

Počet účastníků je omezen (max.20 osob)
Bližší informace a přihlášení mailem: mirka.smidova@seznam.cz

Pravidla přírody...

Mému vnukovi je sedm let a chodí do první třídy.
Narozen po roce 2000 disponuje, stejně jako mnoho jeho vrstevníků, docela jinou mentální výbavou a jiným stylem myšlení, než na jaké jsme my dospělci ze svých životů běžně zvyklí. Mnoho dětí dnes přemýšlí o zcela jiných věcech, než jsme v jejich věku řešili my nebo jejich rodiče.

Často se dozvídám od svých dětských klientů věci, o jejichž existenci jejich rodičové nemají ani ponětí. Mnohdy se podivuji nad hloubkou jejich úvah, překvapuje mne stále míra jejich sou-cítění, obrovská empatie, jíž je schopen jen málokdo z dospělých. Velká míra vcítění je často také příčinou toho, že si děti připadají i mezi nejbližšími nechápáni, náš svět jim připadá cizí, krutý a nesrozumitelný; takto citlivým dětem trvá někdy dost dlouho, než se dokáží "zařadit" a smířit se (pokud vůbec) s bezmezným konzumismem svého okolí.
Jak by ne, když si dítě všímá věcí, které jeho rodič nechává bez povšimnutí, když se dospělý dopouští nepravostí, které hrubě nezapadají do čisté dětské představy o harmonii světa. I bez termínů "indigové", "křišťálové" či "diamantové" jsou tyhle děti PROSTĚ JINÉ.
Některé dokonce (cituji větu čtyřletého klienta:) "...cítí bolest celého vesmíru...", nebo si pamatují (pro nás nepamatovatelné) třeba, že:"..s touhle břitvou jsem se holil, když jsem byl ještě starej..."

Měli bychom se od dětí hodně učit i v oblasti ekologického nazírání. Zatímco naše babičky nemusely pátrat, kam uloží nebezpečný odpad, generace jejich dětí stvořily masu nepromyšlených nepřístojností vůči sobě i celé přírodě. Jenže naše praděti se teď setkávají s přímými důsledky právě našich kopců odpadu, neblahými následky drancování a bezohledného vykrádání přírodních zdrojů...

Můj vnuk je docela obyčejný kluk, který by celé dny nejraději někde drandil s dřevěným autíčkem, stavěl stavebnice nebo si maloval. Baví jej ale také sledovat přírodovědné dokumenty, zajímá se o celé předivo života na Zemi a dinosaury má nastudované jako excelentní paleontolog. Jeho nejoblíbenější literaturou jsou momentálně přírodopisné encyklopedie a příběhy o mamutech.
Včera za mnou přišel, abych mu poradila s psaním i/y (v první třídě to přece ještě nebrali). Když jsem si přečetla text, který právě psal (viz obrázek v úvodu), spadla mi brada a zvlhly oči. Trochu jsem se zastyděla - a i když se dnes snažím chovat se ekologicky správně a k Zemi co nejšetrněji, tohle jsem ve svých sedmi přece jen neřešila...

Měli bychom se tváří v tvář svým vnoučatům stydět všichni. Však máme za co !
Tato "pravidla přírody" jsme tupě přehlíželi a porušovali už příliš dlouho, příliš pyšně a s příliš arogantní krátkozrakostí.
Po nás nejspíš opravdu bude potopa - ale žít ji a brodit se v našich bobcích budou muset právě tihle naši malí človíčkové...

Beseda o FENG - SHUI

Komise kulturní a partnerství OÚ Běšiny pořádá
besedu s Miroslavou Šmídovou
FENG - SHUI v praxi našich domovů
- o podstatě učení feng-shui, jeho uplatnění v běžném životě, harmonizaci bydlení podle pravidel feng-shui
17.května 2011 od 17.3o hod. v EUROCAMPU BĚŠINY
Vstup zdarma

Na místě si budete moci prohlédnout i zakoupit některé harmonizační pomůcky, doplňky a dekorace vyráběné podle principů feng-shui

Meditační večer - květen 2011

V řadě pravidelných otevřených meditačních setkání zvu Vás na

MEDITAČNÍ VEČER
s léčivými tóny znějících (tzv. tibetských) mís a alikvotních hlasů,
S MALÝM POSUNEM TERMÍNU:
13. května 2o11 od 19.oo hod.
(namísto obvyklého prvního pátku v měsíci, který si někteří budeme užívat seminář RT II. v Kašperských Horách)

Sejdeme se jako obvykle
v myslocvičně "Centrum souznění" Domu č.1 ve Vídeňské ulici v Klatovech
a obzvláště zvu všechny Býky a Býčice

********
S sebou si přineste :
Jako obvykle svůj nástroj vč. paliček (TM - máte-li) a vlastní hlas, přezůvky, pohodlný oděv + teplou vrstvu, podložku na sezení na zemi, čajovou svíčku v nehořlavém obalu,
...chuť smysluplně a hravě poznat další kousíček sebe i světa, v němž žijeme, uvolnit se a netradičně pracovat na sobě - pro sebe i pro Celek, pro nějž můžeme i ve své nicotnosti udělat mnohé...
Těším se na všechny souznějící....

Modlitba za vodu

Ve čtvrtek 31.3. 2011 mezi 12.oo-12.15 hod. proběhla v celosvětovém měřítku postupně ve všech časových pásmech globální Meditace za fukušimskou vodu. Někteří jsme o tom věděli, mnozí možná ne. Možná jste si ale pomysleli, že přece není možné, abychom my, na opačném konci zeměkoule, mohli nějak ovlivnit kvalitu vody, i kdybychom to uměli ? Inu je to možné velmi jednoduše - jak se do vody volá, tak se z vody ozývá.

Iniciátorem modlitby za uzdravení radioaktivní vody je Dr. Masaru Emoto, dlouholetý výzkumník vody a jejích schopností, autor několika velmi moudrých knih na toto téma (Léčivá síla vody, Skutečná síla vody a další - vřele doporučuji přečíst a aplikovat do života). Jeho výzva zněla "Pošleme naši lásku a vděčnost vodám fukušimské jaderné elektrárny !" a jejím smyslem bylo (v souladu s výsledky Emotova dvacetiletého bádání) pomoci i na dálku masivně uzdravit vibrační pole radioaktivní vody, unikající do moře z reaktorů japonské jaderné elektrárny Fukušima, fatálně poškozené tamním nedávným zemětřesením a následnou tsunami.

Voda je výtečnou nositelkou informací a vibrací. Vždyť právě na tomto faktu staví a proto vodu využívají jako nosné médium mnohá homeopatika, květové esence, bioinformační léky a další technologie. Voda je však schopna pojmout JAKÉKOLI informace, tedy léčivé-pozitivní, ale žel i ty nežádoucí a sebezáhubné, kterých se vědomě či nevědomky dopouštíme a jichž jsme zdrojem.

Např. na konci roku 2004, bezprostředně po ničivé tsunami v Indonésii, zjistili i čeští vodohospodáři návazný pohyb spodní vody na našem území, měnila se i výška vodního slouce v našich studních. Všechny vody jsou celosvětově propojeny v jedno jediné vodstvo, a jakkoli se nám to technicky zdá být nemožné, veškerá voda na celé této planetě prostě nepřetržitě komunikuje. Je to živoucí informační síť, v níž jen lidé jsou vlastní vinou hluší a slepí, avšak nekonečně arogantní pasažéři.
Jednotlivé oceány, moře, zálivy, jezera, ledovce, delty, řeky, všechny potůčky, ale i mraky, mlhy, sněhuláci, sjezdovky, bazény a vodní nádrže, vodovodní rozvody, odpadní vody i voda v našich tělech... jsou na vibrační úrovni neustále propojeny. Jestliže tedy kdesi v pacifiku průmysloví rybáři odstřelí korálový útes, překážející jim v komerčním drancování "jejich" lovných oblastí, přenese se tato informace vodou až do našich vodovodních kohoutků... a potažmo polévek, kafíček i sprch ! Z naftových vrtů nebo ztroskotavších tankerů se informace o devastaci a umírání tamní vodní lokality překvapivě rychle pronese až do našich nádržích a studní, do našich tělních buněk, do plodové vody, obklopující ještě nenarozená miminka... Ne fyzicky, ale vibračně jakákoliv informace proběhne rychlostí myšlenky !

Jak s vodou vlastně zacházíme ? Stejně raubířsky a neuctivě jako s ostatními poklady, které jsme si jako lidstvo zde na Zemi drze přisvojili, ačkoli jsou ve skutečnosti k dispozici VŠEM obyvatelům a bytostem na této planetě. Zamořili jsme oceány chemickým odpadem z lidských továren, splašky plnými plastů a nafty... a teď i radioaktivitou z poškozených reaktorů s hořícími ohni palivových tyčí v elektrárně, tak krátkozrace postavené v seismicky neklidné oblasti, dokonce na mořském pobřeží !
Bez uzardění poslední století vykrádáme světové vody svou nenasytnou lidskou hamižností a chtěním, masivně laděni lobbystickými reklamami na mořské ryby a další bytosti, údajně nezbytné pro lidské zdraví. Globální móda sushi postupně zdecimovala veškeré populace tuňáků ve většině moří, a stále nemáme dost. Vyhubení hrozí i lososům, treskám a dalším hejnům obdivuhodných mořských bytostí. Některé cizokrajné kuchyně beze studu předkládají dokonce ještě i dnes svým snobským, sobecky lačným hostům maso velryb, želv, ploutve žraloků a "lahůdky" z dalších obyvatel vodního světa, a beze studu porcují tytéž druhy, které se jiní lidé všemožně snaží zachránit před naprostým vyhubením. Jakou asi karmickou stopu si připravuje komerční lovec velryb, když bezcitně zabije matku i s mládětem ? Kdo bude svým vysokofrekvenčním zpěvem léčit námi devastované oceány, až ani plejtváci a delfíni už nebudou ?
Neví snad pravá ruka, co dělá levá, nebo si ve své pýše nevidíme na špičku nosu ? Zatímco jedni naši společnou větev podřezávají, druzí tytéž rány honem látají, abychom do (pro)pasti vlastní blbosti a nadutosti nespadli všichni už teď ?!

Není asi v silách jednoho člověka vědět o všem, čím my lidé zabíjíme tenhle svět. Ničíme jej velmi dokonale; nejen pro sebe, své děti a praděti, ale naprosto bezohledně (jako jediný živočišný druh na této planetě) jej ničíme i pro ostatní živé bytosti, které tu s námi původně spolu-žily a žijí. Kde má lidská arogance mez ? Máme dar sou-cítění a přesto se chováme tolik bez-citně !?

Vyzývám tedy touto cestou všechny, kdož v sobě zachovali ještě alespoň kousíček původní člověčí pokory a úcty : uvědomme si, že každý náš krok, každé konání, každý čin MÁ VLIV na zbytek světa. Každá kapka vody, která projde našima rukama, nese otisk naší energie dál do světa. O kvalitě toho otisku rozhodujeme každý za sebe sám...

Až budete doma splachovat své toalety, holit své brady, vařit své polévky a kafíčka, umývat své hrnce, až projedete s autem myčkou, až se budete s dětmi cákat v bazénu, stavět sněhuláka či fičet sjezdovkou, až si budete pochutnávat na sushi, mořských plodech nebo kaprovi, až budete brázdit vodní hladinu na člunech, zalévat zahrádky, sklízet pole, rybařit, anebo mlaskat nad maminčinou svíčkovou, až vám píchnou injekci, až budete do košíku vkládat mrkev a lahve s minerálkou, či vrnět ve vaně... VŽDY A VŠUDE JE NEUSTÁLE S NÁMI a v nás VODA...
Jak se budeme chovat my k vodě, takové informace voda ponese tímto světem, a takové informace bude také obsahovat táž stejná voda, která se nám bude vracet zpět..

Ať už nám média poví všechno, nebo něco tají, jedině každý sám za sebe (a v sobě) můžeme napravit svůj vztah k vodě ve všech jejích podobách. Nechtějme jen brát; je na čase začít něco smysluplného i dávat.
Zde je jednoduchá verze Emotovy modlitby za fukušimskou vodu :

Vodo v okolí fukušimské jaderné elektrárny, litujeme toho, že naší vinou trpíš.
Prosíme, odpusť nám. Děkujeme ti. Myslíme na tebe s LÁSKOU A VDĚČNOSTÍ...
Masaru Emoto, posel vody

...a ejhle, podobně smýšlel už svatý František ve své modlitbě k vodě:
Sestřičko vodo, děkuji ti za tvou trpělivost, se kterou omýváš všechnu špínu světa...

Takto či svými slovy můžeme každý vyjádřit v prvé řadě upřímnou lítost nad tím, jak jsme s vodou dosud zacházeli, a vzápětí začít napravovat (a každým dnem posilovat) svůj postoj k ní.

Bez vody není života na téhle planetě. Beze zbytku platí "pouštěj chléb svůj po vodách a jednoho dne se ti k rukám vrátí". Jinak potopa nebude PO nás, ale MÍSTO nás....

Apokalypsa

Lidé se mne ptají, co se to, prokrílepána, v tom našem světě děje, jestli už náhodou nezačala ta apokalypsa ?!?
A já můžu jen odpovědět: samozřejmě, apokalypsa už tu dávno je, už notnou dobu běží, jedeme v ní všichni a tahle jízda na tobogánu našeho světa se začala jen viditelněji zrychlovat...

Původním významem řeckého slova APOKALYPSA je "odhalení, zjevení". Teprve církev před několika stoletími začala toto slovo používat ve smyslu "katastrofa, záhuba" a tento přenesený význam se se slovem tragicky táhne dodnes.
Zkusme se ale držet původního správného překladu - ODHALENÍ, ZJEVENÍ. To je totiž přesně to, co prožíváme všichni, ať už si toho všímáme či nikoliv.
Jsme svědky ODHALOVÁNÍ nových skutečností - ve vědeckém, psychologickém i duchovním poznávání světa; odhalujeme nové souvislosti mezi jevy, věcmi, vztahy. Odhalujeme dříve skrytá vědění, často tajné nauky, tisíce let střežené před prozrazením nezasvěcencům. Zjevují se nám - objevujeme odpovědi na tisíce tajemství, vyjevují se nám souvztažnosti mezi jednotlivci, celky, mezi námi a Celkem, námi a Bohem...
Odhalování závojů Máji, závojů mysli a iluzí, které pro nás naše mysl tak mistrně spřádá a jimiž našim očím zahaluje skutečnost, je praxe stará jako lidstvo samo, ale teprve posledních několik (desítek) let je vědění odhalováno tak masově. Jenže zase to celé, původně čisté a duchovní, uchopil do drápů Homo komercienzis, a zase z toho dělá zhoubný prodejný šmejd, výdělečný podnik, kterému nic není svato.

Velký podíl na tomto apokalyptickém odhalování a vyjevování světa mají média. Na všech televizních, rozhlasových i internetových kanálech teče tolik nahuštěných informací, že nás ten proud bez kontroly a při troše (všeobecně žité) nepozornosti může docela nepozorovaně strhnout a utopit. Můžeme nepřetržitě tonout v mediálním stresu zpráv z jaderné katastrofy, občanských válek či celulitidy... Můžeme ale také vyzobávat pramínky živé vody, naplněné, tvořené a tvořivé svou skutečnou láskou a věděním. To si ale musíme každý vybrat sám...
Je skutečně na volbě každého jednotlivce, na kterou vlnu tohohle veletoku se naladí, na které vlnce se pohodlně poveze, či se kterou bude společně re-sonovat a splývat.
Je na každém z nás - jen a jen na filtru naší vlastní zodpovědnosti - zda informačním kanálem budou k našim uším a očím proudit data užitečná, použitelná a tvůrčí, nebo zda si z téhož kanálu vytvoříme stoku, plnou páchnoucího odpadu a laciné hnilobné kultury nehnijících syntetických mek-hambáčů či hambatic. Každý totiž vidíme právě a jen to, co vidět chceme, s čím souzníme.
Pro duševního lenocha je pak snadno i důležitá informace jen šířením poplašných zpráv, zatímco on sám svým nevědoucím ignorantským chováním a konáním šíří kolem sebe skutečně negativní oblak...

Stejně tak je jen na nás, jak si naprogramujeme každý den; zda zamračeni půjdeme ulicí a naštvaným pohledem zmrzačíme každého na potkání, nebo zda se s úsměvem pokusíme zvládnout přítomnost či dokonce pomoci rozsvítit den i tomu, kdo právě potkal bručouna ze stoky. Úsměv nic nestojí, ale dokáže léčit, a nikdo nejsme tak chudý, abychom nemohli druhé obdarovat úsměvem...
Není totiž náhoda, že jsme se narodili právě sem a žijeme zde právě nyní. Všichni tady máme úkol - jít apokalypsou, odhalovat, zjevovat pro sebe i pro druhé to, co bylo skryté, skrývané a utajované. Bez pathosu - prostě JEN proto, aby pravda konečně mohla bez masky vyjít na světlo, i když nám není příjemná, ať už je o čemkoli.

Každou myšlenkou ODHALUJEME nějaká ZJEVENÍ...
Každou myšlenkou tvoříme své vlastní vesmíry a osudy...
Každou myšlenkou volíme mezi pohodlím a věděním...

Vítejte v Apokalypse...