Zamyšlení, zprávy, pozvánky, semináře, besedy.....

čtvrtek 4. září 2014

Pohádka o Slunečním princi

Pohádka o Slunečním princi se (konečně) dočkala netradiční podoby...

Po řadě úprav a mnoha přáních mých klientů a moudrých žen - maminek jsem se konečně (a navzdory všemu naléhavějšímu) pustila do slíbené realizace slíbeného čtení.
Pohádka to nedlouhá, leč mnohým hodně důležitá a užitečná. Pro děti bez rozdílu věku, pro všechny, kteří chtějí - zoufale potřebují nalézt, uvědomit si a trénovat svůj vlastní STŘED, pro všechny trpící nejistotou, nedostatečnou sebedůvěrou, labilitou jakéhokoli druhu... pro všechny JE TU. Stačí přečíst a pochopit.

Po přelézání hory nejapných komunikačních nedorozumění s technikou jsem nakonec opět spolehla na vlastní ruce, a celou pohádku raději napsala klasickým psacím písmem - pěkně pomalu, tradičně, ručně, snad i čitelně.

K takovému řešení mne mimo jiné inspiroval i fakt, že do českých základních škol právě přichází další verze tiskacího písma, kterým by děti měly psát namísto psacího vázaného.

Je mi opravdu líto, že rukopis, ten, který známe celé generace (a který se kdysi dávno ve školách vyučoval v samostatných hodinách krasopisu), který - dovede-li se k dokonalosti, může být sám o sobě uměním, který umí vyjádřit pocity pisatele, který je osobním originálem každého z nás, který může (na rozdíl od strojopisu) nést otisk nálad, srdcí i emocí, by se měl z našeho života vytratit. Má se tak stát jen proto, že je některým mozkům natolik nepohodlné číst jiná písmenka, že se je snaží vytlačit...? Opravdu je informační tlak na dětské mozky dnes tak velký, že zvládnout různé tvary jedné řeči je zbytečnou zátěží ? Neděláme si to vlastně sami, když zahlcujeme své (i dětské) mysli zbytečným balastem realityshow, kyberher, seriálů a politických plků ??? Nebylo by moudřejší vypustit z učiva pár kapitol o kdejakém agresivním dědkovi a nahradit je věděním o sobě, vzá-jemné komunikaci, smysluplném sebe-vy-jádření ??? Hmmmm.....
Už jsem v životě četla ledasjaké rukopisy, kraso-dopisy, i mazanice, dokonce jsem se svého času musela naučit luštit i písmo doktorské - a opravdu většina z nich škrábe hůř než kocouři; ale nemám pocit, že by se mi tím zmenšila mozková kapacita, spíše se cítím bohatší. Grafologie nejspíš takhle skončí v kopru...

Nesouhlasím s tím. Dost na tom, že jsme (až na vzácné výjimky) přestali psát dopisy na papír a nahradili je SMSkami a mailem. Žijeme rychle, komunikujeme rychle... a umíráme rychle (a stále mladší), i poštovní úřad přestává sloužit původnímu účelu. Ve schránkách už nacházíme jen obálky bankovních výpisů, složenky a letáky. Na ručně psané knihy se chodíme dívat do muzea... KAM doopravdy spěcháme ???

Tedy dobrá, aby se mi nestýskalo, píšu teď psacím písmem i to, co bych dříve svěřila stroji (kdo ví, možná dojde i na vizitky).

Jak pohádka nakonec vyšla si můžete prohlédnout (i objednat) ZDE

... a co mé pohádce před lety předcházelo, proč vlastně původně vznikla a čím byla inspirována, to najdete TADY

Přeji Vám milé čtení............