Asi každý z nás máme svoji nepříjemnou zkušenost s bodnutím komára. Svědící pupenec si bezostyšně přisvojí naši pozornost bez ohledu na okolnosti či společenskou nevhodnost drbání... Také informační veletok o infekční škodlivosti savého hmyzu proudí do našich hlav už dlouho a ze všech stran nabádá k ničení a prevenci, počínaje očkováním a konče vysoušením přirozených mokřad... Jestli si ale ještě také myslíte, že komáry je třeba bez pardonu vyhubit, nabízím trochu jiný úhel pohledu.
To, co po mnohaletém výzkumu zcela nedávno objevili moudří a studovaní vědci, tuším už dlouho. Vidění bodavého hmyzu je něco jako pohled infračervenou kamerou. Místa na našem těle, která se vyznačují nějakou tou anomálií - zpravidla změněným průtokem životní energie, její kumulací nebo naopak deficitem - jsou pak v jejich spektru vidění nejen nápadnější, ale taky nejspíš mnohem lákavější, než ostatní povrch těla hostitelova... a následně se tedy logicky tato místa stávají terčem komářích náletů a pokusů se jednou za čas pořádně nažrat.
Zkusme na to ale pohlédnout očima akupunkturisty nebo třeba reflexologa :
Změny elektrického potenciálu akupunkturních bodů na těle, nebo i jinak změněného energetického toku jsou čitelné už i přístrojově. Indikaci těchto míst palpačně svede i trochu zručný diagnostik s pozorovatelskou praxí a vnímavostí na energii těla (snad s výjimkou sysifů...:)) Leč moc se tím nezabýváme, ve školách se to neučí ani nevyžaduje a tedy je to celé na okraji zájmu většiny lidí.
Přesto platí, že bodne-li komár (muchnička, blecha,...) do nějakého místa na těle, je to přírodní akupunktura a akupunkturista sám by lepší místo nejspíš nevymyslel.
Osobně jsem takhle desítky nevědomých let čelila náletům hmyzu, zejména na meridiánech hlavních detoxikačních orgánů... prostě na těch místech, kde aktuálně bylo třeba nějakou stimulaci nebo spontánní čištění provést. Teprve když jsem své tělo důkladněji vygruntovala a uvolnila tak tok vlastní energie, nápadně rychle mne přestalo obklopovat hejno nenasytných sosáčků. Teprve se zpětnou platností jsem si později diagnostikovala ta nejfrekventovanější místa, která každoročně dostala bodavý zásah (- a následně antibiotika !) aby mi došlo jediné : nemá to jedinou chybu v přesnosti zásahu !
Před dokonalostí sosáčkové mikropunktury od té doby v duchu smekám, i když jsem vděčná za vzájemný odstup...
Tělo je totiž veskrze moudré zařízení a samo si dokonce takovou stimulaci dokáže přitáhnout v podobě bodnutí hmyzu - stejně jako třeba kamínek v botě (usadí se, má-li šanci, na přesném místě reflexní zóny žádající o stimulaci!), ale také úraz, puchýř od (jinak pohodlné) boty, či pupínek, (který svým hojením pracuje v příslušných bodech a čistí je),...apod. Ale protože nás to nikdo neučil na sobě číst a porozumět tomu, zlobíme se na komáry, místo abychom jim poděkovali.
Kapička nasosané krve je pak něco jako honorář pro akupunkturistu...:), svědění vpichu mikrojehličky pak zajistí další prolongaci účinku terapie podrbáním...
Jen onen akupunkturista tu službu leckdy zaplatí životem. Budiž nám snad útěchou, že i Jeho Svatost prý plácá už toho třetího (rozuměj otravného komára) :) A infekce ? K jejímu přebujení musejí být v konkrétním těle konkrétní vyhovující podmínky.
Ovšem snad ještě silnější posedlostí, nežli škrábání pupenců, je noční honba (mysli) za létajícím kousavým cílem. Čím je intenzivnější, čím pokročilejší je hodina lovu (k ránu už jsou na mrtvici všichni), tím nemožnější je úspěch... Mám ale jeden vlastní "výzkum": komáři se totiž chovají v mnohém jako my lidi. Pokusím se porovnat :
Komár: většinu času se schovává někde ukrytý ve stínu (pod/za postelí, pod stolem, v záhybech závěsu...), vždy tak, aby na něj nedopadalo moc světla.
Člověk: duchovně dělá totéž. Po mnoho životů se ukrývá pouze v hmotné tělesnosti, honí se jen za uspokojením fyzických potřeb a před Světlem se důsledně schovává v záhybech výmluv a pohodlí...
K: když má už velký hlad, vyžene ho to z úkrytu a pak riskuje i život.
Č: totéž.
K: je-li přistižen při nekalém lovu a pokusem o připlácnutí ohrožen na samotné existenci, prudce se vznese ke zdroji světla... (obvykle k rozpálené žárovce).
Č: když se cítíme ohroženi na životě či pohodlí, prudce se obracíme ke Světlu s pokornou a zoufalou modlitbou...
K: pokud ovšem nalétne do zdroje světla příliš rychle a nekontrolovaně, spálí si křídla a padá do kafe pod lustrem jako Ikaros...
Č: pokud se prudce zřekne hmoty a bez padáku moudrosti spadne do mystických sil Zdroje (Boha), byť i plného Světla, nezvládne to jeho nervová soustava ani pschika; "zblázní se" a padá jako Ikaros se sežehnutými křídly duchovního vzletu zpět do hmoty kafe antidepresiv a bludných chodeb psychiatrických léčeben. Mnohdy pak zanevře na Zdroj jako takový... Že se nechtěl (ze strachu? z pýchy? z nedočkavosti?) nechat zbrzdit pomalým učením a trpělivou meditací a sám si naletěl přímo do žhavého jádra, nechce ale slyšet. Všechno má svůj čas...
No, podobných paralel se dá jistě najít ještě mnohem víc, jen se dívat, že ?...
Pokud vás ale všechny dosud zmíněné klady nepřesvědčily k mírumilovnosti a chcete komára přece jen potrestat plácačkou, zde je k dispozici ještě jeden poznatek :
Komár je inteligentní a rychlý jen když není přežrán (stejně jako člověk); je-li lačný, může poletovat rychleji... a možná si tak dočasně zachrání život před plácačem. Když ho ale necháte jednou nasát, ztěžkne a nedoletí dál, než půl metru-metr od místa vpichu; není jednoduše schopen se zvednout s tím nákladem hmoty a tak je také útokem jiné hmoty (plácačky) polapitelnější (vida - další paralela).
Tomu jednomu akupunkrurnímu zásahu ale stejně lovec neunikl - tak kdo vlastně ten boj vyhrál ? :))
Snad vám tahle úsměvná zkušenost pomůže smířit se příště s těmi prťavými akupunkturisty... a přinese do vašich pokojů pokojné smiřování a pokoru při díkuvzdání komárovi ;-)
Napadá mě ještě, jestli on takový komár není vlastně něco jako jogin ? Třeba se mu v našich ložnicích jen dobře medituje...
