Upozorňuji na změnu

Nikoli vlastní vinou jsem nucena změnit místo konání ohlášené předvánoční "OCHUTNÁVKY RELAXAČNÍ HUDBY" 11.12.2008 od 18.oo do 21.oo hod. Místo původně ohlášeného City centra se sejdeme v ČAJOVNĚ U naší milé paní v Klatovech, kterou najdete v městských hradbách (hned za kostelem u Bílé věže, mezi starou hudebkou a brankou do parečku - jen pro ty, kdož tam ještě nikdy nebyli).
Vítanou výhodou této změny je útulné prostředí a možnost posedět u šálku výtečného čaje z široké nabídky čajovny, jejímuž majiteli dík za rychlý azyl.
Kromě místa se nic na plánovaném večeru nemění (viz aktualizovaná pozvánka níže).
Děkuji za pochopení a těším se na setkání s Vámi i hudbou...

3 POZVÁNKY

TÉMA VEČERA - cyklus večerních setkání s povídáním,
tentokráte na téma
Východní PENTAGRAM pěti živlů
28.11.2008, 18-21.oo hod.
v sále CityCentra Klatovy
(vchod z náměstí vedle katakomb-1.patro, dům má novou žlutou fasádu)
***********
Symbolika pěti živlů se nese napříč všemi kulturami světa jako dokonale výstižné schéma přirozených přírodních zákonitostí.
Jste zváni všichni, kdož chcete porozumět cyklickým dějům a symbolice v sobě i ve svém okolí, v přírodě i lidském konání a snažíte se vytvořit (a udržet) příjemnou zdravou atmosféru v sobě i ve svém okolí...

Téma je vhodné a prakticky uplatnitelné naprosto pro každého, kdo chce pochopit principy svých kořenů, vloh i biorytmů, jimiž jsme všichni bez výjimky od početí až do smrti prostoupeni a které v nás fungují a formují naše životy, i když jim nerozumíme...
Znalost pentagramu je nezbytná pro terapeuty, učitele, vychovatele, poradce, i hospodyňky..., ale výhodou je pro každého.
Prakticky si ujasníme a procvičíme systém pentagramu na příkladech z Vašeho života (které si můžete připravit)

Povídat na toto téma si s Vámi bude Mirka Šmídová

S SEBOU si přineste přezůvky, pohodlný oděv, čajovou svíčku, poznámkový blok a tužku
Účastníci večera se podílí příspěvkem 190 korun za osobu, (důchodci půl); platba na místě,

Přihlásit se lze s předstihem na tel. 376 313 409 (večer) nebo mailem, ev.osobně na jiných mých akcích (přihlášení není nezbytností, ale vítanou slušností, děkuji).

*********************************************

pravidelný
MEDITAČNÍ VEČER
prodchnutý svátečními zvuky tibetských mís a alikvotních tónů
5.12.2008 od 19.oo hod.
opět v sále CityCentra Klatovy
***
Tentokráte si ochutnáme živel OHEŇ v obrazu znamení Střelce,
velmi vítána jsou i další (nejen) ohnivá znamení (Beran, Lev)

S SEBOU si přineste:
jako obvykle tibetskou misku vč.všech paliček, hlas, pohodlný oděv (s teplejší vrstvou) a přezůvky, podložku na sezení,
čajovou svíčku v ochranném obalu, který se dá nést v ruce, vonnou tyčinku,
dobrou náladu, chuť si zazpívat a na chvilku zapomenout na "radosti" všedních dnů,
ochotu souznít ve společném pozitivním ladění...

**************************************

Předvánoční
OCHUTNÁVKA RELAXAČNÍ HUDBY
s panem Romanem LUDVÍKEM (Roiva)
ve čtvrtek - 11.12. 2008, 18-21.oo hod.
!!!ZMĚNA !!! tentokrát v ČAJOVNĚ U naší milé paní v Klatovech (v městských hradbách, za kostelem u Bílé věže)
tentokrát u šálku výtečného čaje...
***********
Nabídka hudby je velmi široká, znáte z katalogu Riova či ukázek při Meditačních večerech. Hudba je ve špičkové kvalitě, tedy PLNĚ FUNKČNÍ např. pro čištění a harmonizaci prostředí i osob (zmiňovala jsem na Energetické hygieně).
Pan Ludvík nám umožní poslech námi vybraných ukázek, na jehož základě si pak můžeme svá CD na místě zakoupit (a usnadnit si tak výběr vánočních dárků ;-) )
Máte-li již někdo (podle nabídky v katalogu) svá CD vytipována či dokonce vybrána a chcete si je nechat přivézt, prosím o sdělení přesných titulů (vč.autorů a katalogových čísel) mailem nebo písemně a já objednávku s předstihem předám p.Ludvíkovi. Ušetříme si tak přinejmenším marži dalších maloobchodníků a nemalé poštovní poplatky....
************
S SEBOU si přineste: plnou peněženku (platí se pouze v hotovosti – nejlépe přesnou částkou, šekové knížky a zlaté cihly nechte raději doma ;-) ),ev. poznámkový blok

Ohlásit se lze s předstihem na tel. 376 313 409 (večer) nebo mailem, ev.osobně na jiných mých akcích (přihlášení není nezbytností, ale vítanou slušností).
******

Těším se na všechny...

Logika...

Chtěla jsem mamince k svátku nechat přerámovat její milé malé akvarely z Paříže. Čtyřicet let visely na stejném místě a zaslouží si tedy nový kabátek. Rychle jsem je sňala ze zdi (aby se maminka moc nevyptávala) a druhý den odnesla do sklenářství, aby byly do gratulace nové. Ve sklenářství jsem vybrala prostý rámeček a paspartu a na otázku velikosti rámu jsem paní za pultem přitakala "ano, jako původní". V určený den obrázky manžel vyzvedl, zaplatil a večer doma postavil do tmavé předsíně, takže jsem se zděsila až druhý den ráno: pasparta byla šedá místo smetanové a i přes fixační fólii bylo na první pohled patrné, že obrázky jsou v paspartě nakřivo. Popadla jsem metr a pro jistotu přeměřila rozestupy kolem obrázku - rozdíl v šíři byl půl druhého centimetru! S obrázky pod paží a brbláním pod fousy jsem utíkala do sklenářství a pro změnu pánovi za pultem vysvětlila, kde se stala chyba, ale že stále a ještě více spěchám. A několikrát jsem zdůraznila, že obrázky chci opravdu na střed pasparty. Vyšli mi vstříc; sklenář přišel okamžitě a obrázky opravil. Jen při převzetí zakázky mi pak s nonšalancí vysvětlil, jak k té asymetrii došlo: "Víte, pani, já jsem schválně vytáh' ty starý pasparty z koše a helejďte: jsou taky křivý. A na zakázkovym lístku bylo napsáno 'velikost jako původní'!" Ohradila jsem se, že by mne ani ve snu nenapadlo, že budou kopírovat čtyřicet let nakřivo zapaspartovaný obrázek taky křivě a že poznámka o velikosti patřila k rámu, ale dostala jsem jasnou odpověď: "na lístku bylo 'jako původní', tak jsme to udělali jako původní." A fidli. Nic mi nepomohlo, ani svévolnou změnu pasparty už mi nikdo nevysvětlil.
A tak jsem se alespoň zbytek dne smála nad mužskou logikou, kterou my, ženy, nikdy nepochopíme, stejně jako muži nikdy nemohou pochopit tu naši, holčičí. Hmmm....
Kamarád počítačolog mi kdysi ten nesmazatelný rozdíl vysvětlil jednoduše a jednou pro vždy takto:
Když žena pošle muže nakoupit a dá mu pokyn: kup chleba a když budou mít rohlíky, vezmi jich dvacet, co přinese domů muž ? No přece jedenadvacet chlebů! Nechápete, ženy?
Ne? Tak ještě jednou a důkladněji: Kup chleba = základní příkaz holou větou, a když budou mít rohlíky =podmínka, asi něco jako 'když bude svítit zelená', kup jich dvacet =klíčový rozdíl: žena má na mysli rohlíky, protože už dávno přepnula mozek do druhého příkazu, zatímco muž stále sleduje první příkaz 'kup chleba'. Koupí dvacet a jeden chleba. Jasné ? Prostě máte pak doma chlebů jak pro školní jídelnu a zkuste se ohražovat logikou ! ;o)
Inu, svět mužů a žen je přece tak překrásně různobarevný, že vysněný princ na bílém koni je proti tomu nudný břídil...
P.S.: A až pošlete, dámy, muže pro "šlehačku do omáčky", dejte mu rozhodně přesný příkaz - jakou a kolikaprocentní smetanu má koupit; šlehačku totiž v regálu nemají... :-))

Hlasité díky...

Hlasité DÍKY dnes chci vyslovit Vlastovi Markovi za jeho blog "Po porodu"(17.11.). Naprostý souhlas s popisovaným mohu stvrdit (nejen) svými vlastními zkušenostmi. A jakkoli se na to náročné poporodní období snažím "ty své" těhulky (které mám v dosahu a péči) připravit, zůstává pravdou, že žena s dítětem zůstává za pár dní po skončení šišlajícího rodinného srocení sama... Ne dost připravená, ne dost silná, ne dost vyrovnaná. "Však ona už si nějak instinktivně poradí ", slyšela jsem před lety z úst porodníka! Už přece sám oficiální název poporodního období "mateřská dovolená" je stejně absurdní, jako tvrdit, že na vánočním stromečku vyrostou čerstvé třešně. Zajisté to označení vymyslel někdo od zeleného stolu, kdo v životě neokusil samostatnou rodičovskou péči se vším všudy. Ani jedna maminka se necítí být na dovolené...
Medicína spoléhá na jakousi samospádem fungující, vlastním životem žijící (ne)existující osvětu a hlavně na zkušenostmi podepřenou poporodní pomoc žen v rodině rodičky. Jenže kolik generací už proběhlo, v nichž rodičky neměly od koho (doma rodící či u domácího porodu asistující ženy - babičky, tety, sousedky...) své zkušenosti nabýt a nemají tedy co další generaci rodiček předat ? Kolik omylů a vlastních nepochopených situací se tak dostává do myšlenkových vzorců nových budoucích rodiček ?! Kolik takových všestranně nepochopených zkušeností už se stalo bariérou samotného otěhotnění, jsem se zmiňovala dříve (viz Zpomalení). Tradiční vědění se v prach obrátilo se svými nositelkami, tak ještě jednou DÍKY za každou řádku, vedoucí ke znovuvzkříšení přirozenosti a generačně důležitých informací, bez nichž lidstvo mnoho generací nepřežije...

Bohužel stejně ignorantsky se obecný lékařský dav chová v každé situaci, která vyžaduje čas a trpělivé vysvětlení nastalé situace, včetně asistence trpícímu (pacientovi). Pobyty k opravdovému vyléčení na nemocničním lůžku se naopak změnily na fik-fik-a mazej domů, nejlépe i převazy si udělej, člověče, sám, obinadlo mají přece v lékárně! Na běžícím pásu ekonomicky vedené výdělečné nemocnice není místo pro vylehávání, to může každý přece doma odležet sám - a hlavně za své peníze! Zbývající enklávy dlouhodobé lůžkové péče jsou mezi zdravotnickými zařízeními těsně před vyhynutím. Zbývající personál, který ještě ctí motto "sloužím zdraví" ostatních je stejně vzácným druhem...
Spoléhá se naivně také na to, že letáček či plakát v čekárně zázračně poučí všechny, kdo už umějí číst... a oni už pak všichni od té doby (kdy byl vyvěšen v čekárně ten plakát) všechno vědí..., zatímco táž odborná ruka medicíny dělá z člověka, vkročivšího do ordinace, nevědomého a nekompetentního pitomce, který svému tělu přece nemůže rozumět, protože jej léta odborně nestudoval a proto se mu musí veškerá zodpovědnost šmahem vzít z ruky... Následně "odborník" vycpe trpícího panáka s cejchem diagnózy drahými chemikáliemi a naordinuje dalších deset vyšetření na různých pracovištích (přístroje se musejí zaplatit a vakcíny vypotřebovat!) a hlavně přitom ležte! Není asi daleko doba, kdy v čekárně místo lékaře bude počítač, do něhož pacient naťuká své potíže a kompjútr mu obratem vyplivne recept. Znatelně levnější pracovní síla. Hmmm...
Opravdu nás to vede k tomu, abychom se postavili na vlastní nohy a začali sami o sebe lépe a zodpovědněji pečovat.
Přesto pár prvních skromných vlaštovek těch lékařů, kteří už se svými klienty hovoří a trpělivě vysvětlují, znám. Jen bychom je museli naklonovat geometrickou řadou, aby se stav alespoň trochu (rychleji) změnil k lepšímu. Také před nimi se skláním, neboť oni už vědí, že se sice naučili číst první písmeno abecedy, ale rozhodně jim to nedává právo popřít tu záplavu ostatních písmen a abeced.
Snad se tedy přece jen aspoň trochu blýská na lepší časy; je to (jako všechno) v nás, lidech...

Syndrom soutěživého sobce

Kdo pravidelně čtete blogy Vlasty Marka, jistě jste si nedali ujít dnešní Syndrom seminářové bohyně, SSB. Naprosto souhlasím s jeho obsahem, pár takových žen také znám. Lektoři si o nich dokonce navzájem referují a mezi sebou jim říkají "satelitky", neboť tito lidé (žen je více) stejně jako satelity neustále obíhají všechny ty nejmódnější semináře a kurzy, které jsou zrovna "trendy". Takové satelitky si dokonce dělají čárky a vedou si deníčky, aby se mohly pochlubit, na čím kurzu už byly a na kom ještě ne a navzájem se předhánějí, hlavně aby neztratily image. Kdyby to konzumní pinožení nebylo tak smutné, bylo by komické.

Mám ale také neveselou zkušenost s lidmi, kteří sice absolvují nějaké ty kurzy sebepoznávání a "zasvěcení"(nejlépe dvojí za víkend, vyjde to levnějc), ale nic na sobě sami pozitivně nezmění, natož pak kvalitu svých vlastních myšlenek, úmyslů... tedy své vlastní energie. Zůstávají pyšní a negativní, často dokonce závistiví a zlí (zlé) či naopak neznalí, naivně okytičkovaní(é)... a naučí-li je na nějakém kurzu někdo neuváženě toliko pohybovat a manipulovat (svou nebo cizí) energií, může z toho být docela průšvih - zvláště když pak svévolně (a často umíněně a přes nesouhlas dotýkaných) chtějí někoho "vyléčit", ovšem hlavně proto, aby sobě či druhým (u)dokázaly, co všechno už umí. Uklidňuje mne trochu snad jenom fakt zákonitosti, podle níž se jednou každému vrátí, co vyslal do světa... pak jim skutečně není co závidět.
(Ne)jedna taková nově upečená reikistka si stýská, že ji "špatně zasvětili a teď jí to nefunguje", ale naopak zaplať PánuBohu za tuhle pojistku! Kdyby totiž měla třeba právě reiki fungovat každému, kdo prošel kurzem (avšak nedokáže si ani uvědomit nezbytnost pokory, ani zopakovat anatomii, ale přesto se jeho ego hned cítí jako profík a začne "léčit" na potkání), bylo by na světě ještě mnohem víc zmatených a zakublaných zbytečněnemocných. Někdy takoví "léčbou" postižení lidé nebo přímo satelitky přicházejí i ke mně a je to vždy trochu svízel, vykořenit ty naivní, přijatou i vlastní neznalostí pokřivené představy a prográmky. Stejně jako po odfláknutých regresích (kdy postižený trčí jednou nohou v minulosti a současnost mu utíká mezi prsty, prolíná se minulé s přítomným... a mnohdy pak končí v psychiatrické léčebně na sedativech - v lepším případě), je maximální zodpovědnost nezbytná u žáků i lektorů.
Katastrofa vznikne, když se jedinec, nepochopivší základní souvislosti, sám pasuje na lektora (vždyť už je o celou lekci před svými budoucími žáky!) a zmatené nepochopené instrukce pak šíří dál do světa a mate svou lehkovážnou nevědomostí další mozky...

Ještě zde ale existuje další nebezpečný jev, či vlastně trochu protipól; zmíním se o něm hlavně kvůli vyváženosti. Nejvýstižněji by se dal nazvat Syndromem Soutěživého Sobce (SSS). Tento syndrom se naopak projevuje převážně u mužů (a mužsky smýšlejících žen) a projevuje se neustálým, mnohdy až nevědomým soutěžením na všech polích, včetně duchovního růstu. I výše zmíněné satelitky vlastně soutěží, která kterou předhoní v množství oběhnutých seminářů a míře "vzdělání". U mužů se ale SSS projevuje až despotickým trváním na výhře a to za jakoukoli cenu a je pak jedno, zda jeho příčinou je kopaná, motoGP nebo nepochopení principů buddhismu. Když se (přirozeně zdravě soutěžícímu) muži nahromadí více proher za sebou (a když dokonce, nastojte, jeho mysl prohraje se ženou!, která s ním ale navíc soutěžit odmítá), často jeho ego neunese tíhu toho poznání a odskáče to alespoň ponižováním právě ta žena, která je mu nejblíž po ruce.
Konzumní a chorobná soutěživost je ale společností nestoudně oslavována - stačí se podívat na sportovní zprávy. Nezřízená glorifikace hvězdných borců, kteří ze sebe neumí vypotit jedinou souvislou a smysluplnou větu, ale i násilnické chování jejich fanaticky fandících davů je pak skutečným obrazem o stavu a důsledcích chorobně vybujelého soutěžení v mužských myslích. Běda ženám, jejichž muži prohrají ! Z takového umíněného chlapečka se pak stává despotický tyran a ženy v jeho okolí se můžou snažit o pochopení sebevíc, on dupe nožičkou a trápí a trestá a vydírá, dokud si svou výhru nevykřičí. K rozumně a klidně uvažujícímu člověku má takový muž stejně daleko, jako seminářová bohyně v premenstruálním období. A stejně jako ona, nemůže dosáhnout štěstí ani soutěživý sobec.
Myslím, že tady dokonce vyrůstá jistá přímá úměra začarovaného kruhu: čím více se žena chce (přirozeně) vzdělávat, tím více se muž bojí prohry a tím více kolem sebe kope, avšak právě proto žena utíká (na další semináře, ke kamarádkám - tam přece najde aspoň pochopení), následkem čehož je muž ještě více zmaten a snaží se více vyhrávat.... a spirála psa, honícího si vlastní oháňku, pak roztočena k nezastavení často ústí do agrese, rozchodů a slov o nepřekonatelném odporu před rozvodovým soudem...

Rozklíčovat to celé lze toliko za pokorné spolupráce obou!, což je ovšem někdy příliš nereálný požadavek na ochotu zúčastněných. Skutečným řešením pak nejspíše ale bude dobrovolná sebereflexe a následně dobrovolné zřeknutí se vlastních závislostí na čemkoli; jsme však už příliš závislí na civilizaci, než abychom svou závislost dokázali opravdu vidět. I zde platí výsostné: zametati každý před svým prahem... ale začít je třeba neprodleně, jinak se roku 2012 nedožijeme v párech...

Meditační večer - listopad

Ahoooooj, Sluníčka,
s plným podzimem Vás zvu opět na pravidelný

MEDITAČNÍ VEČER

7.11. 2oo8, už od 19.oo hodin (přes "tmavší" část roku)
v sále City Centra Klatovy (vchod z náměstí, vedle katakomb, budova má novou žlutou fasádu)

Tentokráte si vychutnáme archetyp znamení Štíra a vodního živlu.

S SEBOU si přineste:
jako obvykle tibetskou misku vč.všech paliček, hlas, pohodlný oděv (s teplejší vrstvou) a přezůvky, podložku (polštářek) na sezení,
čajovou svíčku v ochranném obalu (+oheň), lahvičku pitné vody, jednobarevný šátek,
dobrou náladu, chuť si zazpívat a na chvilku zapomenout na "radosti" všedních dnů,
ochotu souznít ve společném pozitivním ladění...

Těším se na viděnou i slyšenou... :)) Mi.Š.

P.S: Pro ty z Vás, kdo jste z daleka, je to opět jen informace, co kdybyste třeba měli cestu kolem... :))