Energie kolem nás

Dovolte mi pozvat vás na další z "večerů na téma", které se týká snad každého z nás, ale jen někteří si zatím uvědomují jeho důležitost. Přehršle informací, které - sestaveny a viděny v celku - mohou být užitečné v každodenním životě prakticky všem, si nejen povíme, ale také prakticky vyzkoušíme. Na tyto základy budeme dále navazovat.


aaaaaaaaaaaaaaaaaaaauuuuuuuuuuuuuuummmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmm
TÉMA VEČERA - cyklus setkání s povídáním - TÉMA VEČERA
mmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmm

ZÁKLADY ENERGETICKÉ HYGIENY - I.
V pátek 27.6.2008, 18.oo - 21.oo hod., v sále City Centra Klatovy
(vchod z náměstí, 1.patro)

seminář pro laiky, zdravotníky, maséry, pomáhající profese, též všechny, kdož přicházejí do styku se zákazníky a klienty, ale také pro všechny, kdo o někoho pečují v domácnosti, či chtějí mít v práci i doma ošetřené a energeticky čistší prostředí
O tom, jak nakládat se svou energií i stopami ostatních, s nimiž přicházíme do kontaktu,
o případných projevech a následcích a o tom, jak ošetřit sebe i prostor, abychom si prospěli a neublížili sobě ani ostatním...
Povídat a prakticky vyzkoušet si toto téma můžete s Mirkou Šmídovou

S sebou si přineste přezůvky, ev. tužku a papír na pár (3 hodiny) poznámek, čajovou svíčku a oheň.

Vstupné 190,-Kč/osobu Těším se na všechny... :-))

Přehřátí...

Jsme přehřátí. Jednotlivci, lidstvo, kontinenty, planeta... Už řadu let denně pozoruji lidičky, kteří za mnou přicházejí, a mám tedy neustále před očima řeč své "soukromé statistiky". Díky tomu není tedy zas tak těžké vidět jasnou paralelu... Možná ji vidíme všichni, jen někteří ji ale vidět chceme a také se z ní poučit - ve vlastním zájmu i v zájmu celku.
Stále častěji se setkávám s klienty, kteří si stýskají na nevyrovnanou tělesnou teplotu, pocity zimy za současného vnitřního horka, jeho návalů v různých částech těla, mrazení či nenadálého pocení... to vše (nejen) v souvislosti s prudkými klimatickými výkyvy, jimž jsme poslední dobou stále více vystaveni. Pokud se ale tyto vnější vlivy nenaučíme korigovat vlastními dostupnými prostředky (volbou potravy, nápojů, bylin, činností, prostředí, barev, tvarů, materiálů...), bude hůř.
Zkuste chvilku přemýšlet se mnou :
Každý jsme součástí většího celku, tedy jakousi částicí. Kmitáním částic vzniká teplo - to učí už fyzika základních škol. Čím rychleji částice kmitají, tím větší teplo vzniká... Co když svým kmitáním (tedy horečnatou činností, spěchem, sportovními a pracovními aktivitami, přesouváním se v prostoru na velké vzdálenosti, popojížděním, pobíháním, stíháním...) vytváříme kolem sebe více tepla, než je normální ? Pominu-li známé zahřívání atmosféry teplými odpadními plyny (od kuřáka přes motoristu, tovární komín až po tryskové motory), vlastně všichni kolem sebe šíříme neustále teplo. Kdesi už tohoto lidského tepla, zachyceného v nádražní hale, chytře dokázali využít k vytápění nedalekých kanceláří. Vida, energie lidí, spěchajících na vlak, je technicky využitelná ! Jak si tedy ještě můžeme myslet, že to nemá vliv na naši tělesnou i globální teplotu ? Představme si jen, kolik lidí na této planetě denně někam spěchá ?! Nejsme tak trochu křečky, kteří pobíhají ve vlastním dynamo-kolotoči, aby horečnatě vyrobili energii, využitelnou toliko pro provoz vlastních klimatizací ?
Pokud si ale dobře pamatuji, čím rychleji částice celku kmitají, tím méně je celek stabilní. ...No, vždyť to se děje ! Zrychlující se doprava, lidská chtivost vlastnit věci, které kdosi vyrobil či vypěstoval na druhém konci světa, neustále nutí civilizaci rychleji kmitat svými (dopravujícími a zařizujícími a vyrábějícími) částicemi... a ty se zahřívají, zahřívají své okolí, domovy, myšlenky, emoce, talíře... Destabilizujeme tak sebe, rodiny, společnost, přírodu... Vypadá to jako začarovaný kruh. Země je méně stabilní, počasí je méně stabilní, stále slyšíme zprávy o stále častějších zemětřasech a podobných projevech nestability planety. Prý i Slunce a vesmír jsou méně stabilní... Ne, netvrdím, že lidská činnost může za erupce na Slunci. Ale určitě z velké části můžeme za svá vlastní přehřátí a vlastní erupce... a následná vyhoření a vyčerpání svých vlastních sil.
Zpět k fyzice : perpetuum mobile ještě nikdo nevyrobil. Jak si můžeme myslet, že jím sami jsme ? Aktivním věkem dnes nazýváme věk babiček a dědečků, kteří si dokonce rádi hrají na mladé a odmítají své stárnutí (a zmoudření) prostě přijmout, protože si myslí, že na to mají ještě dost sil a že zestárnout je něco ošklivého a hodného odmítnutí... A zde je další paralela : každý máme do života jakýsi "kyblíček" síly a tu (lépe či hůře) využíváme. Pokud si onen symbolický kyblíček vyplýtváme nemoudře zbytečnými činnostmi (a léčením jejich následků) v první polovině života, pak nám na druhou polovinu a onen kýžený odpočinek na konci nezbyde už ani tolik sil, abychom mohli alespoň koordinovat své svaly. V praxi : (hyper)aktivní člověk, přepínající hrdinsky své přirozené možnosti (za všeobecného obdivu okolí, nebo naopak pod neustálým bičem osobního soutěživého egodrába), vyčerpá své zásoby sil tak, že ve stáří už neudrží ani tělo vzpřímené, neudrží hrnek, neudrží svěrače, lžíci, myšlenku ... Svaly ani mysl jej neposlouchají a nekompromisně jej nutí (konečně) k absolutní pasivitě. Pak přichází třeba pověstný "osvobozující Alzheimer" a vymaže nemilosrdně všechny programy z harddisku mozku. Všechny, včetně těch ještě potřebných... Jedinou možností zde je okamžitě přestat zrychleně kmitat, zredukovat zbytečné aktivity i nároky, nastolit dobrovolnou pasivitu jako protiklad dosavadní nadměrné aktivitě, zklidnit se víc, než jsme se kdy dokázali přimět.
Je-li ochlazení lékem na přehřátí, je-li pasivita lékem na hyperaktivitu, je tedy MEDITACE lékem na nemocné tělo i nemocný svět... Zkuste si to promeditovat...

Slunovrat - červen 2oo8

Mimořádně pozitivní zpráva :
SLUNOVRATOVÁ MEDITACE
se koná v pátek 20.června 2oo8
tentokrát u ohně v kamenném kruhu
na keltské zahradě pana Břetislava Votrubce v Tajanově u Klatov
Scházet se můžeme postupně už od 19.hod, začátek ve 20.oo h.

Zahrada je po pravé straně silnice na Tupadly, oplocena žlutou zdí s věžičkami, téměř na konci obce
Chcete-li přinést maličkost pro hostitele, pak JEN to, co se dá ihned během večera použít jako bezmasé! pohoštění pro všechny, voda ze studánky a čaj bude...
Vstup je otevřen všem klidným zájemcům o pobytí na krásné zahradě plné symboliky našich prapředků; o kosmologii, souvztažnostech a tvoření zahrady se s námi podělí její tvůrce osobně
Alkohol ani jiné předměty závislosti nepřicházejí v úvahu !.....:))

S SEBOU :
karimatku a podložku na sezení venku, ev.šamrličku (my zralejší), teplejší oděv na večer, tibetskou mísu vč.paliček, bubínek (kdo má) nebo chřestidla, hrnek na nápoj, dobrou náladu a pěkné počasí (je objednáno), chuť chvíli sdílet klid a souznění s přírodními energiemi a rytmy ... a nezbytný úsměv :-D
Těšíme se na všechny :Ö: :))
...a současně budeme rádi za stručné oznámení, zda se připojíte, neboť zahrada má jen omezený prostor...
Bližší informace: na telef.: 376 313 409 (večer 19-21 hod.) nebo mailem na: mirka.smidova@seznam.cz

Pěkně nahlas...

...Když čtu řádky svého Učitele o tom, jak krušně mu bývá, když narazí na lhostejnost, hloupost, nepochopení či ignoranci, je mi trochu stydno...
( http://marek.blog.respekt.cz/c/38394/Septem.html )
Taky chválím jen občas a šeptem, možná právě proto, že zde není zvykem, aby žák chválil svého učitele - jaxi z respektu k autoritě... A i když vím, že to zvládá(š) a nestěžuje(š) si (jen konstatuje(š)), dovoluji si udělat ten krok:
Už sedm let si to šeptám jen pro sebe, ale (zase) máš pravdu, tak teď pěkně nahlas:
Vážený Vlasto, velmi si vážím toho, jak neustále a neúnavně chodíš se svou kůží na trh a prorážíš zdi nevědomosti. Mnohokrát mě napadlo, jakou asi musíš mít v srdci sílu a motivaci Pravdou (kterou znáš o tolik dřív, než my ostatní), když do témat, která otevíráš, už tolik let a tak důkladně bušíš, nedbaje na nevěřícné a oportunisty, kteří se neštítí do-slova ničeho (avšak často taky jen šeptem...). Děkuji za to, že mluvíš nahlas o věcech, o nichž se my ostatní často bojíme i přemýšlet a díky Tobě a Tvé "umanutosti" nám ostatním ukazuješ, že to JDE ! - když se chce. Jsi nám v mnohém příkladem a nelze se divit, že Tvá kolena přestávají sloužit a bolí, když Tě na ně život už tolikrát srazil. Přesto se zase zvedáš a jdeš bušit do další zabedněné zdi v našich hlavách... Díky za tu nekonečnou trpělivost, tohle by dokázal jen málokdo a přesto (či možná právě proto), že nejsi pedagog profesí, Učitelem jsi jedním z nejdůkladnějších a nejpoctivějších. Právě proto, že o svých Návodech jen nemluvíš, ale žiješ je, jsi v nich doma, my ostatní už jen můžeme přijmout Tvé pozvání sdílet Tvé poznání... Tvé semináře jsou vždy vodopádem informací a ne všichni pavouci se nechají vyhnat z hlavy jedním vrzem; přesto ono kolumbovské AHA! při poslechu Tvých slov má charakter jarního gruntování...
Znám velmi dobře stav, kdy "doma není nikdo prorokem", kdy vlastní rady do vlastních řad se stanou jen nechtěným hrachem na stěně... Léta slýchám odpovědi typu "...áleprosimtě, tytomuvěříš ?!? Tonemůžefungovat, slyšíštrávurůst a zasenamněněcovidíš..." když navrhuji někomu (z blízkých) včasný nemedicínský postup řešení jeho potíží. Tu větu "radšimlč" znám už od dětství, kdy jsem poslechla, a to, co jsem tehdy přirozeně uměla, se po mnoha letech teď stále ještě znovu učím... a Tobě děkuji za to, že jsi mne v tom podpořil - nahlas.
Těžko říci někomu, koho milujete, "kdo chce kam, pomozme mu tam" a proto nikdy nekupuji kuřákovi cigarety. Mám ho totiž ráda, možná víc, než on sebe sám. Těžko na jeho sebeničení ale mlčky hledět... Těžko nechat nás, které miluješ všechny (jinak bys to už dávno nejspíš vzdal), ať si nejdřív rozbijeme frňáky o vlastní tupohlavost a pak teprve prstíčkem začneme hrabat Tvé (do té doby notně zaprášené) řádky...
Musí to být bezútěšný pohled na nás váhavé, jak Tvé rady odmítáme slyšet, či je přijímáme jen tak laxně. Přesto vytrvale a trpělivě pokračuješ v klepání na vrátka našich hluchých myslí a my ostatní Ti za to dlužíme mnoho poklon... a hlavně otevření svých hlav ! V úrovni Tvé vytrvalosti už řady velmi řídnou, nedivím se, že se cítíš být na to sám... My ostatní, ještě zdaleka ne jednoocí, poskakujeme za Tebou veeeelmi daleko...
Je v nás lidech strašlivá lenost překonávat nepohodlí. Pro někoho je nepohodlné přestat kouřit nebo chodit do hospody, pro dalšího je nepohodlím přestat mlsat nebo ordinovat chemické léky, či naopak nepřepínat své síly v nadměrných ambicích ega, někdo zase narazí na děsivé nepohodlí změny názoru či lepší komunikace v rodině... I moje práce tkví v tom učit lidi jít dobrovolně po svých do nepohodlí a udělat si v hlavách trochu průvan.
Snad největší dřinou je ale ochránit druhého před ním samotným; to, co s námi dělají ostatní, je někdy kruté, ale to, co se sebou děláme sami (a mnohdy právě jen z pohodlnismu), je často mnohem a mnohem horší !
Tak ještě aspoň jednou a NAHLAS : Díky, žes to ještě nevzdal ! Díky, že vlastním čelem prorážíš stěny naší neznalosti a vlastními lvími drápy, pouhým mávnutím zenové hole způsobuješ trhliny v naší realitě. Díky, žes neutekl před nátlakem blbosti za hranice milé vlasti, Vlastimile. Moc ráda Ti dám opět pašáka, ale ještě raději Tě (virtuálně) jinově hladím...
Dík, že JSI. Zasloužíš si mnohem víc, než Ti dáváme najevo. Prosím jen, měj s námi ještě trochu trpělivost...
P.S.: Před časem jsem Ti malinko vytkla, že preferuješ chválení mužů a u žen malinko opomínáš totéž také zdůraznit, neboť kdo začne chválit nás, které život donutil se pochlapit ? Tak abych nevytvořila další dluh, skláním se v pokloně i k Tvé ženě Tamaře, která tančí stejně neúnavně po Tvém neúnavném boku a společně jste pro nás ostatní příklad lidí, kteří si naslouchají a žijí to, co učí... a učí to, co žijí...
Promiň, že mne to celé nenapadlo dřív, i když můj blog není zdaleka tak veřejný a čtený, jak by asi bylo třeba - taky nemám zpětné reakce...
Dík. Jdu dělat ty poklony :))

Lékárna v zahrádce a v kuchyni

"...Víte, já jsem na ty bylinky, do mě prášek nedostane ani heverem, to já vždycky projdu zahrádku a natrhám si nějaký lupínka a udělám si z toho čaj..." slýchám co chvíli hrdou větu od svých klientů. Na dotaz, na jaké potíže a jaké bylinky použil(a), se dozvím "...no jen tak, něco utrhnu abych byla zdravá" nebo ".. bolely mě záda"
A pomohlo to? "No, moc néé, ale určitě s tím nemůžu nic zkazit, nebo jó ?" ...A kdybyste si bral(a) tabletku, tak byste věděl(a) proč, jak a na co účinkuje a kdy ji nemáte užívat? "No jasně !" A pro bylinky to neplatí? "...Joóó ???!!!..."
Samozřejmě, platí, není na světě bylina, aby na něco nebyla... ale kterou na co ?
Lékárnu máme i v kuchyni a pro první laickou pomoc při banálních potížích typu nadýmání se dá použít i koření. Ale které ? Kdy ? Co použít a co neužívat, když je horko, když je zima, abychom stav spíše nezhoršili ? Hmmmmm..., to bych popsala mnoho stránek. Tak Vás raději zvu na :

TÉMA VEČERA - cyklus setkání s povídáním
mmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmm

Lékárna zahrádky a kuchyně
*v pátek 13.6.2008, 18.oo - 21.oo hod.
*v sále City Centra Klatovy (vchod z náměstí, 1.patro)

seminář pro laiky a začátečníky, připravený právě na nadcházející letní sezónu
o bylinkách a koření, které máme snad každý doma na zahrádkách, v květináčích a kuchyňských kořenkách,
o jejich účincích a o tom, kdy, nač a proč je použít a kdy raději ne, abychom si prospěli a neublížili...

Pro všechny zájemce, kuchařky a majitele alespoň jedné bylinky za oknem...

S sebou si přineste přezůvky, ev. tužku a papír na pár (3 hodiny) poznámek...
Povídat si s Vámi budou Mgr. Marie Matějková z Apatyky Pampeliška a Mirka Šmídová

Vstupné 190,-Kč /osobu
Těšíme se na všechny... :-))

Meditační večer - červen

Ahoooj, Sluníčka :-))
Chcete-li, pojďte s námi opět na okamžik zklidnit svoji roztěkanou mysl a zkusit cosi neuchopitelného, pokaždé jiného a neopakovatelného... Zas (alespoň na chvilku) uvolníme tělo i mysl, dotkneme se meditace i střípků vědění a naučíme se to vše žít a použít ve své běžné každodennosti...
Všem zájemcům, občasným, častým i skalním účastníkům připomínám,
že příští, (před prázdninami poslední) pravidelný

MEDITAČNÍ VEČER
bude v pátek 6.června 2oo8,tentokrát opět od 20.oo hod.
v sále CityCentra Klatovy (vchod z náměstí vedle katakomb, 1.patro)

V souladu s kalendářem si užijeme dotek zodiaku se dvěma znameními (abychom nikoho nešidili):
- Blíženců a Raka -

CO S SEBOU :
Jako obvykle tibetskou misku (máte-li) vč. paliček z různých materiálů, hlas (hudební hluch není překážkou :),velmi pohodlný oděv a přezůvky, podložku (polštářek) na sezení, čajovou svíčku v ochranném obalu (+oheň),pro tuto příležitost také jednobarevný šátek nebo šál (čím větší, tím lépe) barvy žluté či oranžové,dobrou náladu, chuť se uvolnit, na chvíli odložit dospělost, setřást napětí... a hrát si, snahu na okamžik zapomenout na "radosti" všedních dnů...

Těším se na všechny a doufám, že se dostaví mezi nás i co nejvíce Blíženců a Raků
a dalších znamení prvků vzduchu (Váhy, Vodnáři) a vody (Štíři, Ryby),
neboť vše souvisí se vším...;-)

Zoom... aneb správná perspektiva

... Celé naše město má pevnou hiearchii. Já jsem zatím na jejím začátku, protože jsem mladý a nezkušený a potřebuji se hodně učit. Přesto jsem již zapojen do života našeho společenství a podílím se malými, stále však zodpovědnějšími úkoly. Okolní svět je ale plný nástrah a tak se pilně snažím porozumět a zapamatovat si všechno, co nás dospělí učí, protože na mé pozornosti a vědomostech závisí život můj i ostatních. Žijeme všichni pohromadě, i když máme různé a různě zaměřené skupiny obyvatel. Každá skupina se pečlivě věnuje plnění svých úkolů pro společenství, neboť každý z nás je součástí velkého celku. Když například skupina vyhledávačů potravy zjistí nové zdroje, okamžitě informují hlavně nosiče, abychom mohli všichni onen zdroj co nejdříve využívat i v podmínkách vlastního sídliště. Stejně tak když stráže zjistí nebezpečí, bez prodlení informují bojovníky a ti jsou ihned připraveni hájit ostatní i za cenu vlastního zranění či dokonce života...
V našem městě je bezpečno, nemáme důvod mít mezi sebou konflikty. Máme se navzájem rádi a chováme druhé v úctě. Veliké nebezpečí však hrozí hlavně na výpravách za potravou mimo hranice sídliště. Uprostřed našeho města má své komnaty panovnice a kolem ní jsou další komůrky pro nové děti. Z nich jsou pak vychováváni dělníci, strážci, nosiči, bojovníci, chůvy a tak podobně, zkrátka všechny profese, kterých je pro celek potřeba. Já sám momentálně konám praktickou výuku jako pomocník v oddělení rekonvalescence raněných. Zde mi nedávno jeden ze strážců vyprávěl hrůzostrašný příběh:
Zrovna, když hlídal výpravu nosičů, kteří, obtěžkáni nákladem sladkých hrudek, spěchali zpět do města pohodlnou, ale příliš viditelnou, nekrytou a tím i nebezpečnou stezkou, přiletěl z výšky nebes jakýsi stroj a s ohlušujícím řevem vtáhl všechny i s jejich nákladem do svých děsivě tmavých útrob. Kdo to stihl, rychle se schoval do úzkého příkopu podél stezky, ale lepkavý náklad řadu kolegů uvěznil na stěnách té soutěsky. Bylo mnoho zraněných, ale ta hlučící kosmická příšera útočila znovu a znovu, až skoro všichni kolegové zmizeli v jejím chřtánu. Dokonce prý propátrala i kryté části stezky, odtrhla střechu a zlikvidovala celou četu nosičů, kteří zde čekali schovaní. Zdroj potravy zmizel a všechny použitelné zbytky spláchla neúprosná povodeň.
Dnes zdravotní nosiči z posledních sil přivlekli raněného dělníka, který jediný přežil další smrtonosný útok té řvoucí nestvůry. Mluví se o cíleném vyhlazování naší civilizace mimozemskými predátory. Mám strach, že to je pravda. V celém městě vládnou přísná bezpečnostní opatření a žijeme jen ze zásob. Alespoň do doby, než ustanou útoky toho vesmírného likvidátora. Možná budeme muset celé město nakonec evakuovat do bezpečnější oblasti.
Slohová práce Mravence Josífka XI., žáka 13. třídy,
toho času mladšího pomocníka na ošetřovně...
ZOOM......
"Mamíííí, tady už zase lezou po okně ti mravencííí !" " Jak to ? Vždyť jsem je včera zlikvidovala vysavačem a tu ulepenou kytku plnou mšic jsem vyhodila !? Člověk by si myslel, když jsem umyla i parapet, že už sem nemají proč lézt ...! To je ale havěť nestydatá ! Přines vysavač, já se mrknu ještě jednou i pod koberec, oni tu mají nějakou pěšinku, nebo co... hmyz jeden vytrvalej...!" Budu muset koupit nějaký jed, aby už sem nelezli. Jo, holka zlatá, já ti pořád říkám, abys nenechávala na stolečku za oknem obaly od sladkostí. A nekřič už, rušíš tatínka, chce dokoukat ten pořad o globálním oteplení... "