Lidé se mne ptají, co se to, prokrílepána, v tom našem světě děje, jestli už náhodou nezačala ta apokalypsa ?!?
A já můžu jen odpovědět: samozřejmě, apokalypsa už tu dávno je, už notnou dobu běží, jedeme v ní všichni a tahle jízda na tobogánu našeho světa se začala jen viditelněji zrychlovat...
Původním významem řeckého slova APOKALYPSA je "odhalení, zjevení". Teprve církev před několika stoletími začala toto slovo používat ve smyslu "katastrofa, záhuba" a tento přenesený význam se se slovem tragicky táhne dodnes.
Zkusme se ale držet původního správného překladu - ODHALENÍ, ZJEVENÍ. To je totiž přesně to, co prožíváme všichni, ať už si toho všímáme či nikoliv.
Jsme svědky ODHALOVÁNÍ nových skutečností - ve vědeckém, psychologickém i duchovním poznávání světa; odhalujeme nové souvislosti mezi jevy, věcmi, vztahy. Odhalujeme dříve skrytá vědění, často tajné nauky, tisíce let střežené před prozrazením nezasvěcencům. Zjevují se nám - objevujeme odpovědi na tisíce tajemství, vyjevují se nám souvztažnosti mezi jednotlivci, celky, mezi námi a Celkem, námi a Bohem...
Odhalování závojů Máji, závojů mysli a iluzí, které pro nás naše mysl tak mistrně spřádá a jimiž našim očím zahaluje skutečnost, je praxe stará jako lidstvo samo, ale teprve posledních několik (desítek) let je vědění odhalováno tak masově. Jenže zase to celé, původně čisté a duchovní, uchopil do drápů Homo komercienzis, a zase z toho dělá zhoubný prodejný šmejd, výdělečný podnik, kterému nic není svato.
Velký podíl na tomto apokalyptickém odhalování a vyjevování světa mají média. Na všech televizních, rozhlasových i internetových kanálech teče tolik nahuštěných informací, že nás ten proud bez kontroly a při troše (všeobecně žité) nepozornosti může docela nepozorovaně strhnout a utopit. Můžeme nepřetržitě tonout v mediálním stresu zpráv z jaderné katastrofy, občanských válek či celulitidy... Můžeme ale také vyzobávat pramínky živé vody, naplněné, tvořené a tvořivé svou skutečnou láskou a věděním. To si ale musíme každý vybrat sám...
Je skutečně na volbě každého jednotlivce, na kterou vlnu tohohle veletoku se naladí, na které vlnce se pohodlně poveze, či se kterou bude společně re-sonovat a splývat.
Je na každém z nás - jen a jen na filtru naší vlastní zodpovědnosti - zda informačním kanálem budou k našim uším a očím proudit data užitečná, použitelná a tvůrčí, nebo zda si z téhož kanálu vytvoříme stoku, plnou páchnoucího odpadu a laciné hnilobné kultury nehnijících syntetických mek-hambáčů či hambatic. Každý totiž vidíme právě a jen to, co vidět chceme, s čím souzníme.
Pro duševního lenocha je pak snadno i důležitá informace jen šířením poplašných zpráv, zatímco on sám svým nevědoucím ignorantským chováním a konáním šíří kolem sebe skutečně negativní oblak...
Stejně tak je jen na nás, jak si naprogramujeme každý den; zda zamračeni půjdeme ulicí a naštvaným pohledem zmrzačíme každého na potkání, nebo zda se s úsměvem pokusíme zvládnout přítomnost či dokonce pomoci rozsvítit den i tomu, kdo právě potkal bručouna ze stoky. Úsměv nic nestojí, ale dokáže léčit, a nikdo nejsme tak chudý, abychom nemohli druhé obdarovat úsměvem...
Není totiž náhoda, že jsme se narodili právě sem a žijeme zde právě nyní. Všichni tady máme úkol - jít apokalypsou, odhalovat, zjevovat pro sebe i pro druhé to, co bylo skryté, skrývané a utajované. Bez pathosu - prostě JEN proto, aby pravda konečně mohla bez masky vyjít na světlo, i když nám není příjemná, ať už je o čemkoli.
Každou myšlenkou ODHALUJEME nějaká ZJEVENÍ...
Každou myšlenkou tvoříme své vlastní vesmíry a osudy...
Každou myšlenkou volíme mezi pohodlím a věděním...
Vítejte v Apokalypse...
