22. březen je již řadu let OSN vyhlašován Světovým dnem vody.
No - ruku na srdce, mezinárodních dnů čehokoliv už jsme zažili řadu, často měly ale spíše kontraproduktivní účinky, protože byly nadiktované.
Světový den vody ale může být jiný...
Jiný tím, jak jej prožijeme uvnitř sebe, protože téma vody se týká každého z nás...
VODA není lidským výtvorem a nelze si ji přivlastňovat. Prostě tady JE a byla už na Zemi dávno před námi. To ona tu má domovské právo, to ona se rozlévá po 80% zemského povrchu, naplňuje 80% našeho těla, 80% vody by měla obsahovat naše potrava, aby byla stravitelná...
VODA je dokonalým nosičem informací... jaképak do ní vlastně vkládáme ?
...a tak mne napadá, že
VODA je tu trpělivě s námi a NEBRBLÁ...
Nebrblá, když polévku z ní vaříme ...
Nebrblá, dokonce ani když ji připálíme...
Nebrblá, když záchod klidně spláchnem...
Nebrblá, když v bazénu si cáknem...
Nebrblá, když zalijem s ní květy...
Nebrblá, když zabydluje světy...
Nebrblá, když s ní myjeme vůz...
Nebrblá, je jednou z našich můz...
Nebrblá, když svlažíme s ní rozpálené ulice svých měst...
Nebrblá, když omývá pot z rukou, sevřených i v pěst...
Nebrblá, když do ní sypem jed...
Nebrblá, když ředíme s ní med...
Nebrblá, když náhle stane se jen mrakem...
Nebrblá, když ocitne se sněhulákem...
Nebrblá, když živí hejna planktonu a ryb...
Nebrblá, když polyká flotily našich chyb...
Nebrblá, když v močálu si stojí...
Nebrblá, když naše rány hojí...
Nebrblá, když prudkou bystřinou si pádí...
Nebrblá, když klidné vlnky ve vodopád ladí...
Nebrblá, když o kámen se tříští...
Nebrblá, když delta řeku ztiší...
Nebrblá, když potrubí ji sváže...
Nebrblá, má nepřeberné tváře...
Nebrblá, je nositelkou moudrosti i síly,
Nebrblá, zrcadlí hvězdy, tonoucí, i víly...
Nebrblá...
Poděkujme vodě v sobě a kolem sebe alespoň tak, jak to už dávno učinil sv.František:
Sestřičko vodo, děkuji ti za tvou trpělivost,
se kterou omýváš všechnu špínu světa...
...neboť platí :
Pouštěj chléb svůj po vodách a jednoho dne se ti zas vrátí...
