Čtete-li tuto rubriku, pročtěte si, prosím, pro lepší navázání kontextu, nejdříve text Zodiář-ÚVOD a Karneval vodnářství (viz níže v rubrice Zodiář).
* Vodnář je jedenáctým znamení zoodiacu, tedy předposledním, ale zároveň druhým nejvyšším. Jeho duchovní vědomí je přirozeně vysoké; zda si je toho ale sám vědom a žije jej i v praktickém životě, to už je jiná kapitola.
* Vodnář je přiřazen k živlu Vzduchu, je jeho nejvyšší formou. K svému životu potřebuje právě takové moře prostoru, pokud možno neomezeného nějakými pravidelnými přízemními povinnostmi. Vodnář je sám Vzduch. Je to průvan, který nelze zachytit ani spoutat, neřku-li pak přivázat za nohu k židli partnerství. Velké procento Vodnářů zůstává po celý život nesvázáno dlouhodobým vztahem, ale pokud jej přece jen dopustí, zůstávají v naprosté většině věrní.
* Svobodu a nesvázanost považuje Vodnář za nejvyšší příčku svého žebříčku hodnot. Pokud se však přece jen uvolí založit rodinu, je to od něj akt mimořádného sebeobětování a toho bychom si měli náležitě vážit. Je to téměř jako by sám kondor z vlastní vůle vlezl do klece a dobrovolně se nechal navždy zavřít...
* Přesto není ono "navždy" zdaleka tak bezvýchodné. Vodnář si ponechává vždy otevřená nějaká ta zadní vrátka, kudy může z pomyslné "klece" alespoň na chvíli uniknout, aby se pak zase poslušně a rád vrátil k svému pohodlí, peří načechrané a (dlouhé) vlasy rozcuchané svistem větru kolem uší z toho rychlého letu prostorem (suplovaného během, jízdou na kole, motorce, v otevřeném autě, na koni, nekonečném kroužení s padákem či v ultralightu...).
Partnerům, ponechaným pro tu chvíli dole na zemi, může pěkných pár let trvat, než si na ten pro Vodnáře nezbytný "záchranný kruh" zvyknou, než jej přijmou a přestanou úniky brát osobně... a posunou tím míru své tolerance mnohokrát až za okraj své dosavadní únosnosti. Kdo s Vodnářem žije, jistě ví, o čem mluvím... :))
* Vodnář je třetím a nejvyšším ze tří královských archetypů zvířetníku (spolu se Lvem a Štírem). Je to sám král moří - Poseidon - Neptun, vládnoucí vodě (= duševní energii nás všech) svým bleskotvorným trojzubcem; prastaré mýty o něm skutečně tak hovoří. Umí stvořit zrcadlově klidnou hladinu (vody - života) bez známek svého zájmu stejně samozřejmě, jako jediným, zdánlivě ledabylým máchnutím trojzubce vzedmout oceány vod i větru v apokalypticky ničivé bouři, neponechávajíc nic v našich životech na svém dosavadním místě...
Je to Vodnář - vládce Neptun - král Poseidon, kdo na nás ostatní nevědomé vylévá z rohu hojnosti tak blahosklonně svou moudrost věků; je jen na nás, zda ji dostatečně oceníme a využijeme dar té vpravdě božské sprchy královské přízně...
* Jako správný "vládce" má Vodnář na hodně věcí lidi. Ti "lidi" jsou jeho blízcí, kolegové, partneři, přátelé jdoucí po jeho boku a s láskou sbírající Vodnářovy nedodělky. ON se jednoduše tím, co pro něj (už) není zajímavé, prostě nezabývá. Však on už to (podle míry skutečné důležitosti a naléhavosti) prostě někdo udělá, dodělá, zrealizuje. Jako každý "správný" král hýří Vodnář velesmělými nápady, k nimž ovšem potřebuje realizační tým, schopný sledovat jeho tempo a dokončit stvoření. Svým poradcům je schopen přidělit další poradce, jen aby se nemusel zabývat ničím, co by jej zdržovalo v letu... Rozděl (práci ostatním) a panuj. Inu král - má své poddané (nebo si to alespoň myslí) a ti jsou tu od toho...
* Vodnář je schopen prudkých protikladů, stejně jako vítr. Jako jediný z králů umí být zároveň i svým vlastním dvorním šaškem. S masopustní maskou pevně nasazenou drze skotačí, hraje si, šklebí se na všechny, kteří se berou příliš vážně. Prudká změna - vichřičný průvan strhne vážnost Poseidona, který ještě před chvilkou náš svět stavěl i bořil, aby vzápětí znesvětil vše, co vybudoval (či vybudovali podle jeho vize jeho poddaní) a zdálo se být na okamžik pevné... Rebel proti vlastnímu kralování, dům postavený z průvanu, prázdné Nic se zárodkem čehokoli, pilíř z vody... tak prudce se dokáže změnit jen samotný vzduch.
* V poryvu předjarních syrových vůní, v střechýlech a náhlém tání, v ledových krách, masopustních koblihách a škraboškách, ve skálopevném vládci vod, v nepředvídatelném příslibu převratné novosti čehokoli, kdykoli a vždy, v mírném vánku na vlnkách či orkánu rvoucím stromy z kořenů... tam všude - to vše je Vodnář. Jediná jeho stálost spočívá v neustálé změně.
Ten, který nečekaně, leč moudře průvanem vymetá z našich životů vše, co by se mohlo stát stojatou vodou, která se jednou začne kazit...
Náš Vodnářský věk právě tomu právě teď a právě tady přesně odpovídá. Denně, každou vteřinou houstnou změny kolem nás i v nás, tak se je učme vidět vodnářským zrakem prudkých změn, z nichž je svět odvždy sestaven... Učme se žít ve vlastním Středu, neboť vše ostatní kolem jsou ve skutečnosti jen průvanem hnané cáry pomíjivých iluzí...
