Čtete-li tuto rubriku, pročtěte si, prosím, pro lepší navázání kontextu, nejdříve text Zodiář-ÚVOD (viz níže).
* Váha je sedmým znamením zvěrokruhu, tedy prvním z jeho druhé (méně hmotou zaujaté) poloviny a jako taková už má otevřen přístup k vyšším duchovním rovinám. Povyšuje energii na další úroveň a zdokonaluje propojení země a nebes spolu s každodenním životem.
Toto propojení se děje skrze symbol kříže : horizontální rameno kříže (stejně jako ramena Váhy) symbolizuje linii lidského života od narození ke smrti, vertikálně stojící rameno zobrazuje symbolické spojení pevného základu hmoty (Země) s duchovním prostorem Ducha (nebes). Spojením vertikály a horizontály v souměrné ose vzniká harmonie na mnoha úrovních; jako v Nebi - tak i na Zemi, jak uvnitř - tak i navenek, jak nahoře - tak dole...
* Přestože Váha patří k poměrně nestabilnímu a neuchopitelnému živlu Vzduchu, je jediným neživotným znamením celého zodiaku, což jí dává potenciál ustát a vyvážit mnohé situace, které by kohokoli jiného destabilizovaly. Neklid vzdušného prvku je Váze uvnitř ní samé ovšem zcela vlastní, má jej zažitý, vrostlý pod kůži, a právě proto Váhu nepřekvapí proměnlivost a labilita okolí - ví si s ní rady.
* Pro lepší představu o vlastnostech zrozenců v tomto znamení poslouží klasická lékárenská váha:
Její fundament je velmi stabilní (a stabilizující), pevně přichycen k pultu a přesně vyaretován; musí přece ustát a vyvážit každé vychýlení svých ramen s miskami na samém konci opačností, ať už na ně lékárník (život) naloží jakkoli velkou a jakkoli různorodou zátěž. Stojí stále pevně na svém místě; kolem se hýbou dějiny, mění se majitelé a zařízení lékárny, střídají se vlády a režimy... leč Váha stojí dál stále na svém místě a jako pevný pilíř vnáší ze svého stabilního středu i do svého okolí jistotu a vyváženost.
* Stejně jako na každou misku vah klade lékárník jinou složku, aby jejich smícháním vytvořil konečnou léčivou substanci, tak i zrozenci Váhy dokáží v sobě zvládnout syntézu rozdílných vlastností a dějů, aby ve finále sjednotili vše v jeden alchymický celek. Fandit motokrosu je tudíž pro Váhu stejně přirozené jako naslouchat křehkému cvrkotu v trávě, sněhová vločka je pro ni stejně přitažlivá jako rogalo či Boing, burácení motorů ji nadchne stejně upřímně jako ticho kláštera, služba spravedlnosti či oddaná péče o blízké je pro ni stejnou samozřejmostí jako meditace v koruně stromu, bigbeat i Vivaldi... I zdánlivě neslučitelné je vždy možné spojit v jeden Celek a vytvořit tak mnohovrstevnou harmonii tónů, tvarů a barev, pokud možno vždy dokonalou.
* Analýza a diferenciace jednotlivých složek na miskách je v životě Vah základním prvkem bytí, poznáním protikladů a jejich důkladným považováním rozvážně zváží všechny ingredience, neboť nespravedlivost a balamucení je na pováženou, aby pak následně syntézou zdánlivě neslučitelného Váha nepřetržitě vyvažovala vše, co sdílí, co ji obklopuje a prostupuje skrze kříž jejího života. Snad někdy vypadá, že váhá, ale důkladná rozvaha je přece základem pro spravedlivou úvahu... A proto Váha často vyslovuje věty typu "Nejen, ale i...", "Ano, ale také...", "Samozřejmě, i když...", "Ano i ne", "No jo, jenže..." Vždy vidí obě strany mince, vždy vnímá rub i líc.
* Stejně jako ramena váhy nemohou existovat jedno bez druhého, neboť jejich vzájemným odtržením by zanikla sama podstata váhy, je i pro Váhu základní stavební cihlou života vztah. Vztah k někomu, něčemu, s někým, vzájemnost a sounáležitost, podpora a vyvážená spolupráce, potřeba komunikace (byť i na opačných koncích ramen a stupnic možností). Váha svůj vztah z vlastní vůle neopouští a to i tehdy, je-li už dávno nefunkční...
Často však Váha zapomíná na vztah k sobě samé - vztah směrem dovnitř; považuje totiž své vyvažující poslání za mnohem důležitější, nežli vlastní komfort. Právě to je pro Váhu přirozené, byť rizikové a často devastující. Když se (i vnitřně vytunelovaná) Váha (bez ohledu na vlastní ohrožení) dál a dál vrhá do ne-svých konfliktů, aby do nekonečna Sysifovsky obrušovala hroty cizích emocí a harmonizovala jakoukoli zpozorovanou disbalanci ve svém okolí, plní jen své bytostné zadání...
* Ekvivalentním znamením Váhy je v čínském zvěrokruhu Pes; i on je věrný a loajální ve svých vztazích, i on je více oddán svému pánovi nežli svým vlastním potřebám; i on kňučí, je-li opuštěn a je-li rozkopáno jeho srdce, i on jde zachraňovat nevděčné nevědomé sebevrahy místo aby si užíval svého pohodlí, i on je bit za přílišnou dávku oddanosti...
* Také Vážka je dokonalá malá Váha; často nehybně stojí jako vrtulník na neexistujícím bodě v prostoru, aby vzápětí zmizela oku pozorovatele bleskovým (ale stabilním) manévrem prudkého letu. Ani ona si nemůže dovolit ztratit křídla - svá horizontální ramena, ani vychýlit se ze své základny...
* Onen symbolický kříž Vah má svůj střed v srdci, v lásce. Zde se horizontála propojuje s vertikálou, denní život s duchovní dimenzí. Právě cítění a nepodmíněná Láska je pro Váhu cílem jejího žití. Středem citů je srdce - střed hrudi, středem srdce je Láska.
Odtud Váha pozoruje celý zbytek vesmíru, skrze srdce citlivě zvažuje, posuzuje bez předsudků, aby uvážila... Však bohyně spravedlnosti Iustitia (Justice) má také v ruce váhy, aby (po)soudila míru viny, a meč jako symbol spravedlivého trestu. Váha ale v nitru ví, že člověk není tím, kdo měří své skutky, ale je vydán soudu božskému. I Da Vinci věděl...
* Aby však Váha ustála i ty nejkrkolomnější životní výkyvy svých ramen, potřebuje mít ještě jeden střed : pevnou základnu bez rizika emocí, tedy níže než srdce, ale opět vyváženě uprostřed těla. Každý zrozenec Vah má proto v sobě vložen dokonalý potenciál přirozeného uvědomění Hary - těžiště tělesného energetického systému. Zde je samotné jádro neochvějné pevnosti (i kříž má dolní rameno tak dlouhé, aby mohl být pevně zasazen v Zemi); pracovat na zdokonalení hary už ale musí každý sám a vědomě...
Právě hara - břicho je ten Střed, jehož se lze držet v každé situaci (včetně těch nejnáročnějších) a v zájmu objektivní spravedlnosti se nevychýlit ke kterémukoli z extrémních pólů možností. Zde má své sídlo i intuice a schopnost vnímání okolních energií.
"Drž se svého Středu" znamená (zejména, ale nejen) pro Váhy držet se především své zcela vědomě vyvážené osobnosti, Středu, z něhož je na všechny strany stejně daleko i blízko - k emocím i klidu, pochopení , účasti a vcítění, soucítění, moudrosti, radosti i neokázale žité duchovnosti... Proto všem, kdo v sobě najdou kousíček Váhy vyhovuje t'ai-chi, zen, poklony, meditační chůze... je tu pohyb i klid zároveň, stabilita i pružnost, systém i hluboká hodnota, vztah... a je stále čemu se učit...
Važme si přátelství Váhy, vážení přátelé...
