Čtete-li tuto rubriku, pročtěte si, prosím, pro lepší navázání kontextu, nejdříve text Zodiář-ÚVOD (viz níže).
*Lev je pátým znamením zvěrokruhu. Posouvá energii z ramen do hrudi a k srdci.
Lev je král. On nedělá krále, nezdědil trůn po otci, on prostě JE král. Narodil se tak a je třeba to respektovat. Pokud se před králem s opravdovou pokorou nepokloníme a dostatečně neuctíme jeho urozenost, dá nám patřičně najevo svou nelibost. Rozhněvat si krále znamená riskovat rozervané kalhoty i srdce.
* Sejde-li se však Lev s ještě více dominantním jedincem v rodině, může být zlomen. Zlomený Lev je schopen vzdát život a ubližovat sám sobě; není-li pochopen a uznán vládcem, nevidí většinou důvod setrvávat. Jakkoli o svůj trůn dlouho bojuje, pod nátlakem silnějšího soupeře nakonec opouští teritorium a hledá novou lovnou oblast, v níž by mohl všem ukázat své vůdčí schopnosti...
* Lvíče je taky Lev a i když se občas tváří jako něžné a přítulné kotě, má ostré drápky a umí je vytasit - bez ohledu na příbuzenský poměr ke kožichu do něhož drápy zatne. Stejně jako koťata se mezi sebou škádlí jen jako a vlastně při tom pilně trénují na opravdové souboje v dospělosti, i Lev trénuje hranice svých možností na svých blízkých, aby nabyl zkušenosti pro opravdový život.
* Lev salónů je častou odrůdou Lva, bez ohledu na věk a pohlaví, i na to, že jeho fasáda doznala četných tržných ran (vzpomínám na jednookého Klerense). Lev Zlato(Stříbro)hřívák je ve společnosti rozpoznatelný na první pohled. Jeho hrdý postoj a pohled napříč královstvím nenechá nikoho na pochybách, že má tu čest s vládcem (někdy i ženských/mužských srdcí). Dominance Lva často opačnému pohlaví na první pohled imponuje, avšak už na ten druhý se odmítají trvale podřídit dominanci jednoho (a ne právě skromného) pána. Svoji náročnost však Lev rozděluje spravedlivě - na sebe i na druhé; dává, ale taky žádá.
* Lví srdce je odvážné, někdy však až hazarduje s trpělivostí a dobrotou druhých, neboť prvním předpokladem jeho života je uznání vlastních práv. Z toho, žel, může mnohdy plynout přehlížení práv ostatních (z pohledu Lva podřízených). Nesnadnou roli má smírčí soudce, který má uznat krále králem, ale neublížit (ne)poddaným...
* Lev dokáže vyvinout velkou sílu a aktivitu, ale stejně přirozeně dokáže ležet celé dny ve stínu pod stromem a oddávat se nicnedělání. Je-li spokojen, mění se (na chvíli) opět v přítulnou číču...
* Lvice je velmi pečlivou matkou, která svá mláďata chrání i za cenu ohrožení vlastního života; když však jako matka uzná, že nastal čas jejich osamostatnění (bez ohledu na věk), nekompromisně je vstrčí do života. Kočka své mladé dokáže i vyhnat z pelíšku, má-li (už) jiné zájmy...
Venkoncem - i v přírodě je to lvice, kdo si rozhoduje, kterého partnera k sobě pustí a kterého nikoli...
Lev nepotřebuje rady, je přece král, ale přece jen: objektivní uznání zralosti potomků k osamostatnění je přece jen spolehlivější prevencí právních nepříjemností, pramenících z případného neodhadnutí...
* Lvi nás ostatní učí dominanci; tam, kde se "člověk" chová spíše jako stádo ovcí, je to právě lev, kdo vytřídí jedince na schopnější a ztracené. Ve stádečku se pak jistě najde i několik dalších zakuklených lvů, kteří budou následovat vůdce.
Lví ego je tak silné, že někdy hrozí sežrat svého pána i s duší...
* Každý v sobě máme alespoň lví chlup - strunku, s níž bude rezonovat (v určité etapě života) lví touha kralovat. Aktivita, jang, akceschopnost, oheň, odvaha, hrdost, vrchol, úspěch... jsou další jména Lva.
Konečně tedy skládám poklonu všem Lvům i Lvíčkům - rozeným V.I.P. (byť jsme si někdy navzájem v tom cvičném kočkování ublížili nejedním šrámem):
Hlubokosklon, králi, jsi po právu nejlepší, zůstaň (nám) spravedlivým vládcem... :))
