Od ranného dětství a po řadě zkušeností vím (a snažím se ve vlastním zájmu dodržovat), že nepozornost se nevyplácí, a naopak, že pozornost přináší mnohé výhody a možnosti. Samozřejmě se, jako většina lidí, nepozorností pořád průběžně dopouštím, ale snažím se pozorností k vlastní pozornosti svoje chyby víc a víc eliminovat. Poslední desetiletí se mi tak stále více daří udržet si bdělou pozornost, podobnou meditaci a díky tomu většinou vnímám mnohem víc, hlouběji, a vidím pod povrchem věci, které očím ostatních zůstávají utajeny.
Na všech svých seminářích vždy pravidelně opakuji, jak je pozornost důležitá; přesto mají někteří účastníci s jejím udržením velkou práci - asi takovou, jakou má rozlítaný hyperaktivní prvňáček s krasopisem.
Na posledním letošním víkendu jsem už ale nekompromisně oznámila, že nebudu opakovat nic, co komukoli z nepozornosti unikne a doufala jsem, že pověstní marečkovští Plhové (ptající se ihned po dokončení odpovědi znovu touž otázkou) konečně zpozorní a budou držet krok.
Skutečně se podařilo, převaha zúčastněných si pozornost podržela po naprostou většinu času. Několik plánovaných nachytávek všechny velmi rychle upozornilo, že zdůrazňovanou větu Zachovejte plnou pozornost myslím opravdu vážně, a že se pouze přítomností své mysli mohou vyhnout zbytečně nepříjemným zkušenostem (například snědení citátu, schovaného v rohlíku:).
Jen někteří (žel i pokročilejší) stále ještě považovali za důležité si beze spěchu sdělovat různé "nezbytnosti" (třeba recept na houby, značku pastelek apod.) právě ve chvíli, kdy na ně všichni ostatní čekali, případně kdy rušili cenný klid ostatních meditujících. Aniž by si uvědomili, že se víkendu účastní na základě své vědomé dobrovolné volby a že jejich jednání už není mile rozšafné, ale nezrale roztěkané až únavné, vydrželi v klidu sotva pár minut.
Všem ale dávám dodatečně pašáka. Mmmmmm....
Pozornost v tak intimním koutku, jakým je záchod, je logicky zcela na místě, ale skutečnost právě tady bývá jiná, objektivně hovořící o člověku samém.
Celé roky se pokouším lidem kolem sebe vysvětlit, jak je to se záchodovým prkýnkem a poklopem. Uzavřená toaleta je podle pravidel feng-shui jistou zárukou, že energie bytu nebude zbytečně odcházet nevyužita otevřeným odpadem, a že se stejnou cestou nebude do domu vkrádat znečištěná energie z odpadního potrubí. Lidé přikývnou, ale při další návštěvě po nich zůstane zase zející otvor a poklop nahoře... a jak činí zde, nejspíše činí i doma.
U žen je navíc toto chování neklamnou známkou, do jaké míry nevědomky a nepozorně přijaly jangové zlozvyky všech jejich mužů (minimálně manžela a syna = jang v rodině převažuje). Je to vždy objektivní, leč pro ženu varovný signál, jak plíživě a nenápadně se jangu přizpůsobila, přisvojila si jej a pochlapuje se na úkor sebe, namísto aby jejím Mužům svým vlastním ženským chováním ukazovala, kolik moudré pozornosti obnáší přirozené Ženství (a syny tak učila pro budoucí partnerky)...
Některé dámy se natolik štítí jakéhokoliv cizího (tedy jiného než svého) záchodu - byť by byl sebečistější, že si raději na prkýnko ani nesednou a jen tak nad porcelánem v podřepu se snaží při čůrání trefit. Mnohdy tak ale z nepozornosti nadělají víc nepořádku, než opilý rozespalý chlap potmě :)). Žena si neuvědomuje, že je to informace o ní - že se vlastně štítí sama sebe a svého "odpadu", který je ovšem její nedílnou součástí... Některým specialistkám je dokonce žinantní si utrhnout toaletní papír z již načaté roličky a neváhají načít další, ještě zalepenou, jen pro sebe. Jednou jsem po pracovním dni našla na WC dokonce tři načaté roličky vedle sebe; poslední dáma neváhala sáhnout pro tu "svou" do zavřené police. Mmmmmm...
Abych tedy nebyla tolik protivná svým neustálým poučováním o prkýnku, nalepila jsem na vnitřní stranu dveří toalety několik moudrých citátů. Všem těm drobným větám ovšem dominuje jedna ústřední, kvůli které to celé vzniklo : ZAVŘENÝ CHŘTÁN NEDŠTÍ ANI NEVYSÁVÁ s dovětkem mistr feng-shui o záchodovém poklopu. Doufaje, že po přečtení těch velkých písmenek každému návštěvníkovi WC dojde, co má udělat, těšila jsem se, že už nebude potřeba záchodek kontrolovat, zavírat a opakovat prkýnková pravidla.
Chyba lávky. Nepozornost většinu lidí asi neopouští ani na záchodě a tak ani takto zdůrazněná věta, trčící ze dveří přímo před očima sedícího, prostě nefunguje. Většina návštěvníků přijde z oné místnůstky s nadšeným úsměvem a slovy, jaký je nalepení mouder na dveře skvělý nápad, ale že by taky udělali to, co si právě přečetli, je ani nenapadne...
Mmmmmm...
Asi k té větě o prkýnku přidám na dveře ještě názorný obrázek; třeba jsou dnes lidi vnímavější k počítačovým ikonkám.
Ovšem jestli se jim samotným podaří přimět "splašenou opici" vlastní mysli k tomu, aby se zklidnila, zaostřila a následně myslela a provedla potřebné, si netroufám ani odhadnout...
