Všimli jste si ale, jak bohatá je letos úroda všech plodů, ořechů a semen ? I přes tu nepřízeň, anebo možná právě proto ?
Skoro to vypadá, že si stromy založily bohatou násadu pro svoji další generaci, jako by tušily, že samy zimu nemusí dobře vydržet...
Zatím ani meteorologové neumí předpovědět, jaká zima doopravdy bude, tak zkusme alespoň naslouchat přírodním dějům. ... a těšit se z bohatství podzimu, který je TEĎ, TADY... Podzim se vším, co k němu patří, snad donese víc vláhy půdě, aby příští jaro nebylo jen prašné...
A přesto se najdou lidé, kteří chtějí kácet (zatím) zdravé stromy - bez důvodu, bez rozmyslu, v místech, kde nikomu nepřekáží. Nenávist takových lidí jsem zažila letos na vlastní kůži, anonymní sprosté nadávky se na mne sesypaly hned, jak jsem zabránila pokácení několika zdravých stromů - posledních mohykánů z původně širší protihlukové bariéry, která náš dům chrání před stále sílícím hlukem z nádraží. Ty stromy dokonce rostou v místě, kde svými kořeny odsávají z podzemí vlhko, které by jinak prosakovalo do domu. Hm, ovšem někomu to prostě vadí...
Krátkozrakost, amatérské a neosobní rozhodnutí už stálo život velké části této stromové stěny, která nás tu tiše chrání. Nic od nás nechce, nevyžaduje žádnou péči, jen tiše a v bezpečném odstupu poskytuje ochranu a stín, zmírňuje žhavé klima města, což bylo milé zejména v letošním vedru. Máme bohatství, které nevidíme, ale klidně podrazíme kmen, a tím i své vlastní nohy... Co jsme to za tvory ?
Stále hledáme výkonnou a levnou klimatizaci našich příbytků, a přitom si pokácíme zdravé stromy kolem domu..?! Kolik kmenů ještě musí padnout, než to někomu kompetentnímu dojde ? Jak dlouho pak budeme čekat, než vyrostou další, snad konečně zasazené po větě "aha, to mě nenapadlo, to jsem nedomyslel..."???
Logicky - člověk, který tu nebydlí (leč rozhoduje), nemůže znát specifika místa, hluk, prach...; ovšem když si navíc nechá poradit od ignorantů, kterým jde jen o výhled na rozpálené koleje, zadělává na malér, jehož důsledky poneseme všichni v domě. Pak bude pozdě přát si klid a stín...
Je s podivem, že nám, lidem, příroda ještě nenakopala zadky mnohem víc, než už to dělá - a sil má na to dost.
Stále ještě s námi má trpělivost, stále ještě rodí plody, které nás mohou živit, stále žije a nabízí své bohatství...
My lidé nemůžeme žít bez přírody, zato příroda bude velmi dobře žít i bez lidí...
Tak snad už dospějeme, abychom se mohli vzá-jemně slyšet...
